Dramatická výchova ve školské praxi

Napsal uživatel evamachkova dne Po, 12/18/2017 - 11:16

Dramatická výchova ve školské praxi

Dramatická výchova je od 60. let minulého století obsahem práce literárně dramatických oborů Základních uměleckých škol (dříve Lidové školy umění), a od 90. let se čím dál častěji stává vyučovacím předmětem  na všech stupních všeobecně vzdělávacích škol, od mateřských přes základní až po gymnázia, byť ne všude a také ne v stejné intenzitě a kvalitě.  Vyučuje se i na středních pedagogických školách a na řadě pedagogických fakult je součástí přípravy  učitelů, zejména v oblasti předškolního  a primárního školství. To znamená, že se může prolínat a prolíná s látkami dalších oblastí a předmětů vyučování, s průřezovými tématy, s osobnostně sociální výchovou, a buď se tyto obsahy stávají látkou dramatické výchovy, anebo jsou naopak dramatické metody využity  při výuce ostatních vyučovacích předmětů k splnění jejich cílů.  To se týká převážně předmětů z oblasti humanitních věd, které nabízejí látky týkající se lidského chování a jednání, vztahů, charakterů a osudů, tedy literární výchovy, dějepisu, občanské, hudební a výtvarné výchovy a většiny průřezových témat.

Rozsah a typ látek, jejich námětů a témat, je svým způsobem univerzální a souhrnem je lze nazvat velmi obecně jako „život a svět“. Lze čerpat ze školní látky, z odborné literatury, z tisku a médií, z krásné literatury i z dalších uměleckých oborů a konec konců i z přímé zkušenosti. Základem jsou etická témata: o lidech jakožto jednotlivcích, o jejich vztazích, situacích a životních osudech. Zdrojem jsou různé literární žánry i rozličné  kultury, z nichž díla pocházejí, i epochy lidské historie. Dramatická výchova může rozvíjet látku jiných vyučovacích předmětů do větší šíře a hloubky a  nabídnout tak jejich učitelům  – pokud o to mají zájem – doplnění a rozvinutí výuky jinými než standardními metodami.

Literární díla, čtenářská gramotnost a obecně čtenářství, životy autorů a životní styl určité doby, podstata literárních a uměleckých směrů –  tím vším se lze v dramatické výchově zabývat soustavně a do hloubky a sloužit dramatikou výchově  literární,  ale současně také  literaturou  naplňovat obsah dramatické výchovy. Je to jiná než čtenářská cesta k poznání literatury a umožňuje zabývat se jak tím, co v textu je, tak také tím, co je za textem, jaké jsou motivace i důsledky literárně popsaného chování a jednání lidí, jaké varianty toto chování a jednání může mít, jak okolnosti ovlivňují životy lidí atd. atd. Jinak řečeno, nejde o to literaturu předčítat a reprodukovat nebo ilustrovat (i když se citacím nevyhneme), ale  pronikat k její podstatě a zkoumat ji vlastní aktivitou.

 Také dějepis a historické romány a povídky nabízejí zásobu námětů a témat o lidech,  které mohou oživit množství dějepisné látky, ale neomezovat se na faktografii, na  jména, názvy, data.  Hra v roli a další dramatické metody umožňují evokovat představy o tom, jak konkrétně události probíhaly a jak je lidé prožívali. Historické látky jsou ovšem také schopny s odstupem a objektivněji nahlížet současné živé problémy. Mnohé se v průběhu lidských dějin opakuje a mnoho vztahů, charakterů a typů jednání žije po sta a tisíce let. Platí zde  dramatické „kdyby“, které hráči nabízí otázku „co bych dělal,  jak bych se cítil, co by se mi přihodilo, jak bych reagoval, kdybych byl Aeneasem, středověkým rytířem, současníkem Karla IV., Johankou z Arku,  rudolfínským astronomem, Josefem II., nebo ještě lépe řadovým občanem Tróje, Frankem z doby Karla Velikého atd. atd. V praxi se historické látky z různých dob velmi osvědčily. Pokud byly některé typy či okruhy látek a námětů realizovány a publikovány,  odkazy na příslušné publikace jsou v poznámce pod čarou. Neznamená to ovšem, že by to byly jediné existující realizace, mnohé další jsou obsaženy v diplomových a bakalářských pracích a v další interní dokumentaci.  [1]

Občanskou výchovu i výchovu osobnostně sociální naplňují vedle komunikace, tolerance, solidarity, demokratického chování, sebepoznání a sebepojetí, které jsou těžištěm dramatické výchovy, i náměty a témata průřezových témat RVP. Patří sem témata  jako  je vlastenectví versus  nacionalismus, demokratická pravidla společenského života, právo a spravedlnost, lidská práva, vztah k majetku a penězům či globalizace. Látky pro tematický okruh Člověk a jeho svět v RVP a jeho části Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás a Lidé a čas, nabízejí příběhy s dětským hrdinou, pohádky, pověsti, populárně naučná literatura a různé encyklopedie pro děti. Pro poznávání svého prostředí jsou využitelné místní pověsti ve spojení s poznáváním architektury a přírodních jevů oblasti.

Ale čím víc se uplatňuje dramatická výchova nejen ve školách, ale také v klubových činnostech a v ostatních organizacích, nabízejících dětem a mládeži kultivované trávení volného času a výchovu obecně k lidství, čím častěji se dramatické metody objevují v kulturních zařízeních, jako jsou divadla, muzea a galerie, kam přichází i mládež bez specifického vztahu k divadlu a dramatičnosti, a čím více se dramatické metody uplatňují i mezi dospělými, včetně důchodců, tím více je potřeba zabývat se systematicky i oblastí námětů a témat, jejich zdrojů a předloh, které poskytují jak poznatky, tak etické principy, postoje a vztahy k lidem a situacím, tím více slouží obohacování a rozvíjen í intelektuálního  a emocionálního života člověka.

Potíž je, že hledat látku v světové literatuře, a to i když se omezíme jen na literaturu pro děti a mládež, je práce nekonečná a ne každý ji může podstoupit. Tato knížka chce nabídnout záchranný pás v moři možností a nasměrovat hledající k určitým žánrům, autorům, tématům a tematickým okruhům. Chce být inspiromatem, který nabízí látky snad k převzetí, ale spíš zkracující cestu hledání. Není a nemůže být vyčerpávající, neboť to není v lidských silách. Je také do jisté míry subjektivní, neboť je ovlivněna  osobním vkusem i dosažitelností různých publikací. Je omezována také tím, že jde o výběr obecně koncipovaný, bez vazby na určitou skupinu a jednotlivé hráče, což je kritérium z nejdůležitějších, i proto spíš inspirace než  doporučení.  V žádném případě se proto nelze vyhnout čtení konkrétního textu, který čtenáře zaujme na základě anotace v této knížce, neboť vždy je nutné „vidět“ ony děje a vnímat jejich téma ve vztahu ke konkrétní skupině lidí, kteří se látkou mají zabývat. Ale také nabízí čtení celé knihy, neboť se v ní může najít něco mnohem zajímavějšího a podnětnějšího a pro skupinu patřičnějšího. Zde uvedené náměty jsou inspirací na půl cesty, dokončit ji musí už každý sám.

 

[1]  Viz Záznamy z praxe se značným množstvím záznamů, zejména z prací studnetů Katdry výchovné dramatiky DAMU. Dále knižně vydané   Projekty dramatické výchovy pro mladší školní věk (např. Eliška a  Jan, Multikulturní Praha za doby Karla IV., Cid aj.),  Projekty dramatické výchovy pro starší školní věk (např. Ze života lovců mamutů, Golem, O statečné jeptišce), a Projekty dramatické výchovy pro středoškoláky (např. Kryštof Kolumbus, Čarodějnické procesy, F. L.Věk, Holocaust aj.). nebo Václav a Boleslav a Karel IV. v Dramatické výchově v kurikulu současné školy a další.

Obsah