Zušky

Napsal uživatel evamachkova dne Út, 01/09/2018 - 13:31

Proměna pohádkového motivu v různých kulturách

Lenka Kohoutová

Pro realizaci projektu jsem si vybrala folklórní pohádky z různých kulturních oblastí, které mají společný hlavní pohádkový motiv – jinakost, narození atypického dítěte. Předmětem zkoumání je motiv, který je porovnáván, zda se proměňuje v evropské a východní pohádce. Jedním z důvodů, proč se budu zabývat právě touto problematikou, je stále více narůstající negativní vnímání lidských nerovností, týkajících se handicapů, sociálních, psychických, fyzických odlišnosti až po etnickou rozdílnost. V pohádce je pro děti i dospělé obsaženo veškeré vědění, jak píše B. Bettelheim ve své knize Za tajemstvím pohádek.

     Ve vybraných pohádkách se se skupinou dětí budeme blíže zabývat porovnáváním a zkoumáním hlavního motivu, jak se odráží a vyvíjí v jednotlivých pohádkách, a jak se se samotnou atypičností vyrovnává sám hlavní hrdina a jeho okolí. Jako zástupce evropské pohádky jsem vybrala francouzskou CH. Perraulta Princ Chocholouš a českou od B. Němcové O Palečkovi. Hlavní hrdinové jsou zde lidské bytosti, jeden velmi ošklivý, druhý velmi malý. Naproti tomu dvě pohádky asijské, vietnamskou pohádku Kokos a indickou (ásámskou) Princezna Pomeranč. Zde se narodí děti, které nemají lidskou podobu.

     Projekt byl realizován na Základní umělecké škole v Nepomuku v průběhu března a dubna 2018. Jedná se o realizaci v rámci výuky v hodinách literárně – dramatického oboru (dále LDO) v prostoru, ve kterém hodiny běžně probíhají. LDO nemá svoji učebnu, ve třídě probíhá též výuka hudební nauky, souborová hra a hra na bicí nástroje. Žáci jsou na tento prostor zvyklí a velmi dobře se v něm orientují. Hodinová dotace na jednu lekci je podle školního vzdělávacího programu 90 minut. Závěrečná hodina proběhla v pátek večer s přespáním ve škole.

Realizace projektu

     Pro svůj záměr jsem nejprve hledala skupinu, ve které by byl můj projekt nejefektivnější. Musela jsem přihlédnout k věku žáků, aby byli schopni o daném motivu a o tom, co nám sdělují pohádky přemýšlet do větší hloubky a z různých úhlů pohledu.

     Na základní umělecké škole pracuji s heterogenními skupinami různého věku. Od října do prosince jsem průběžně ve třech vytipovaných skupinách realizovala strukturované pohádky nebo příběhy, abych získala představu o možnostech a schopnostech skupiny. S nástupem nového školního roku došlo v kolektivech k nějakým změnám.

Vybrala jsem skupinu žáků ve věku 10 – 11 let.  Tato smíšená skupina 7 žáků (3 chlapci, 4 dívky) společně pracuje teprve od září, přesto je velmi kompaktní a vzájemně si pomáhá, je poměrně dobře vybavená. Při strukturování všechny činnosti berou vážně, dobře na sebe reagují. Ke všemu, co jim je předkládáno, přistupují kreativně a se zájmem. Diskuse nad tématy a motivy jsou podnětné. Hlavní téma ve strukturovaném příběhu se podařilo velmi dobře uchopit a rozklíčit. Dokonce bylo nutné příběhu věnovat větší časovou dotaci, než jsem původně zamýšlela. Někteří se znali od vidění ze školy, jiní spolu chodí do jedné třídy, jeden žák dojíždí z víceletého gymnázia. Všichni mají zkušenosti s prací v LDO z minulých let, ale až od září školního roku 2017/18 se tato skupinka spojila v jednu a navštěvuje společné lekce 1x týdně.  Nedělá jim problémy ani věkové ani genderové složení skupiny. Na začátku školního roku se žáci prostřednictvím her vzájemně seznamovali. Velice rychle došlo k propojení skupiny a není problém s vytvářením dvojic nebo malých pracovních skupinek. Jediný potenciální problém jsem vnímala v tom, jak bude přijata jedna dívka, která má od narození částečně pohybové a koordinační problémy. Díky Vojtově metodě a velmi výrazné péči rodičů je schopna fungovat v běžném kolektivu. Po stránce psychické a slovesné nijak nevybočuje, naopak je sečtělá a díky hipoterapii má praktické znalosti i z jiných oblastí, které mohla v pohádkách uplatnit.

      Při diskusích nad knihami, které zpravidla zařazujeme do úvodu hodin, jsem zjistila, že pouze dvě děti výrazněji čtou. Dva chlapci čtou převážně komiksy, jeden knihy s dětským hrdinou, dvě děvčata dobrodružné knihy s dívčí hrdinkou a ostatní se čtení vyhýbají. Tuto skutečnost se snažím během školního roku měnit nabízením kvalitních knih, ale výrazně se to nedaří. V tomto období, kdy žáci stojí na rozhraní mladšího a staršího školního věku je stále oslovuje kouzlo pohádek, ale již mají potřebu vymezovat se vůči skupině i prostředí, sdělovat své názory a stát si za nimi. Pohádky jsou podle mého názoru dobrým prostředníkem v nenásilném vnímání světa a okolí. Obzvláště motiv, se kterým se budou v průběhu lekcí setkávat, jim umožní nahlédnout do světa dospělých a jednat za ně. Stejně tak se podívají do postav dětí, potažmo dospívajících, které s ohledem na svoji odlišnost neměly jednoduchý život.

Lekce a jejich průběh

     Realizace proběhla v základní umělecké škole, kde je podle školního vzdělávacího programu hodinová dotace pro 4. ročník 90 minut. Název tohoto předmětu je Dramatika a slovesnost, žáci plní výstupy podle ročního učebního plánu. Práce s příběhem a tvarování postavy prostřednictvím dialogů je jedním z cílů v tomto školním roce.  Přečetla jsem velké množství pohádkových knih a legend z různých zemí, vybírala motivy a porovnávala je, jak se s nimi nakládá, a jaké jsou důsledky jednání jednotlivých postav. Nakonec jsem se ustálila na motivu narození atypického dítěte. V rozhodnutí mi pomohla zkušenost z Adventního koncertu, na kterém byl přítomný dvacetiletý mentálně postižený chlapec na vozíčku. Reakce dětí, žáků a přítomných nebyly nijak negativní, ale přesto některé pohledy přítomných byly rozpačité. O přijetí odlišných jedinců do společnosti je velké množství příběhů a pohádek.

     První lekce byla zaměřená na seznámení s tímto žánrem, dělení pohádek a ujasnění si struktury projektu. První pohádku jsem záměrně vybrala O Palečkovi, který se narodí jako člověk, ale mnohem menší. Pro žáky tak nebylo složité si představit vizáž a chování, jen ve zmenšené podobě. Druhá pohádka pochází z Vietnamu, tam se narodí hlavní hrdina jako kokosový ořech. Podobně je tomu i u ásámské pohádky Princezna Pomeranč, ve které je také obtížné si představit, jak se příběh bude vyvíjet dál. Poslední pohádka je o Princi Chocholoušovi, který se narodí ošklivý, ale má nejblíže k reálnému světu. Vztahy v rodině, vztahy ostatních k hlavnímu hrdinovi a k sobě samému je to, co jsme v pohádkách porovnávali a objevovali.

 První lekce – Cesta za pohádkou

Počet účastníků – 6 (Matěj nepřítomen)

Cíl lekce

  • Seznámit žáky se strukturou projektu
  • Zmapovat informace, které žáci mají o pohádkách
  • Ujasnit si strukturu a zákonitosti pohádky – dramatický oblouk
  • Vnímat žánr pohádky jako potenciální zdroj zásadních informací a řešení problémů
  • Kooperace ve skupinách
  • Smysluplně a variabilně využít rekvizitu – klobouk

Plán lekce

  1. Seznámení s projektem

     Vyprávění: V průběhu osmi lekcí se budeme společně zabývat zkoumáním a porovnáváním některých pohádek. Některé důležité informace již znáte, jenom si je pomůžeme utřídit, jiné pro vás budou nové, možná zajímavé, pro někoho objevné. Budoucí společně strávený čas nás budou pohádky provázet na každém kroku. Podíváme se hlouběji do jejich historie, objevíme jejich hodnotu a význam. Budeme společně hledat cestu k lidovým pohádkám a jejich poučení.

  1. Pohybová hra

Zadání: Vymyslete pohybovou hru, která by byla inspirovaná nějakou pohádkou, nebo bychom na ni mohli aplikovat něco, co se pohádek týká. (navození situací, předmětů, pohádkových akcí – společná diskuse. Společnou diskusí a úpravou pravidel by se měla vykrystalizovat podoba hry (honičky), popř. honičky, do které je zapojen nějaký předmět, který bude později ještě využit (př. pohádková baba, kouzelný šátek, klobouková honička apod.) Pokud předmět nevstoupí do hry, bude použit v následující části.

  1. Kruh – posílání předmětu po kruhu

     Žáci sedí v kruhu, po kruhu si podávají předmět – klobouk, jako symbol nějaké postavy. Tento klobouk by mohl mít …. (přestrojený král, kovboj, loupežník … apod.)

     V jakou postavu se proměním a jak se změní moje chování, nasadím-li si tento klobouk? (pohybová aktivita s hádáním postavy podle charakteru nasazení, typické chůze, chování…)

    Co se se mnou stane, nasadím-li si tento klobouk na hlavu? (stanu se neviditelným, budu létat…apod.)

Diskuse:

  • Jakou funkci má kouzelný předmět v pohádce? (symbolika, přestrojení, pomoc…)
  1. Kde se vzala pohádka? (viz teoretická část)

     Sběr informací, co žáci o pohádkách vědí. (kde vznikly, proč, kdy, jak se šířily, zdroje pohádek…)

  • Seznámení s charakteristikou
  • Teorie původu
  • Dělení pohádek
  • Sběratelé a zaznamenávání pohádek
  • Důvody, proč pohádky přetrvávají staletí a jaká mají poselství
  • Přesah do reality a současnosti
  1. Na mrtvé lišky

Zadání: Žáci se promění ve vychytralé lišky. Lesem chodí medvěd (učitelka) a lišky ho chtějí svým uvolněným ležícím tělem obelstít, že nejsou živé. Lišky se nesmí pohnout, medvěd zkouší uvolnění těla, během dlouhého čekání mají lišky úkol.

Vyprávění: Aby lišky přečkaly dlouhý čas bez hnutí, vzpomenou si, jakou pohádku jim maminka vyprávěla, když byly ještě v bezpečí v pelíšku (jak začínala, končila, co se v ní odehrávalo, kdo byl hlavní hrdina, v jakém prostředí se pohyboval, kde se odehrávala, zda se prostředí střídalo, zda jsou v jejich pohádce nějaká kouzla, jak tam plyne čas). Medvěd stále prochází mezi liškami a zkouší jejich uvolnění, v průběhu klade návodné pohádkové otázky). Hra končí, když medvěd nenajde žádnou vhodnou lišku a odchází pryč.

Diskuse: Jaké pohádky nás napadaly, co se v nich odehrávalo a o čem byly? Krátká diskuse o tom, co se žákům vybavilo v myšlenkách.

  1. Papírová pohádka

     Žáci se rozdělí do dvou skupin. Každá skupina se domluví na jedné jednoduché pohádce a pomocí papíru (muchláním, trháním, stříháním, skládáním…) poskládá děj pohádky. Nejprve si pohádku převypráví, poté si určí základní body, které by se měly odrazit v papírové interpretaci.

     Po ukončení se skupiny vymění a pokusí se pohádku uhodnout a převyprávět podle papírové předlohy.

 Papírová pohádka

   Se žáky proběhne krátký rozhovor o tom, jak se jim společná práce dařila, kde vidí největší problém, jak těžké bylo pohádku převyprávět a zda v ní něco důležitého chybělo. Společně se zamyslíme nad stavbou pohádky, a co v ní nesmí chybět.

  1. Brainstorming

     Na velký formát žáci píší vše, co je napadá v souvislosti se slovem pohádka. Vzájemně se kontrolují, aby nedocházelo ke zbytečnému psaní stejných pojmů. Žáci mohou opět využít situace, kdy byly v roli lišek a v hlavě se jim odehrává pohádkový příběh. Zaměřit se a formulovat slova tak, která mají s pohádkami souvislost (př. hrneček – kouzelný hrneček apod.), nebo by měl žák vhodně odůvodnit, co jednotlivými slovy myslel.

 

Brainstorming

 

Shrnutí slov do skupin 

  • Prostředí
  • Předměty
  • Kouzla a jevy
  • Postavy
  • Zvířata apod.
  1. Závěrečná reflexe

Co se žáci dnes dozvěděli nového, co objevili a co je překvapilo.

  1. Závěrečná pohybová hra podle výběru žáků

Průběh první lekce

     Na tuto hodinu přišlo šest žáků poměrně v dobré náladě. Na začátku každé hodiny probíhá kratičká diskuse o tom, zda má někdo potřebu někomu něco sdělit, ať už zajímavého nebo se chce podělit o nějakou svoji zkušenost. Proběhla neformální komunikace o uplynulém týdnu. Poté jsem žákům sdělila, co nás v následující hodině bude čekat. Již dříve jsem je připravila na to, že budeme delší dobu pracovat s pohádkami. Měla jsem trochu obavy, že je tento žánr již nebude přitahovat a připravovala jsem se na to, jakým způsobem je naladit, aby vstoupili do zkoumání pohádek se zájmem. Moje obavy se nenaplnily, i když jsem skupinu připravila na to, že tato hodina bude více teoretická a méně pohybová.

      V oddychovém kruhu plném nápadů se začaly již formovat první postřehy o tom, co pohádky jsou a co jsou dobrodružné filmy. Žáci vymýšleli velké množství nejrůznějších schopností lidí, které charakterizuje klobouk – může oživit, ztratit se, proměnit majitele v neviditelného, kdo ho má na hlavě má štěstí, pocit dobrodružství, možnost procházet zdí, cestování apod. Bez problémů žáci přistoupili na to, že v pohádkách je možné všechno. Ukázalo se v budoucích lekcích, že tímto rozborem a odpadly diskuse typu: „…jak je to možné, to v realitě nejde.“

     Diskuse o vzniku pohádek byla velmi aktivní. Žáci mají mnoho znalostí ze školy a velmi dobře je dokážou uplatňovat. Vyprávění o vzniku a vývoji pohádek jsem upřesňovala a čerpala z materiálů z teoretické části této práce. Věnovali jsme se převážně lidovým pohádkám, ale nevyhnuli jsme se ani autorským a moderním pohádkám. V těchto případech jsme mohli plynule navázat na hodiny přednesu, kde každý mohl aplikovat svůj text (pracujeme s texty M. Macourka a M. Kratochvíla) a porovnat ho, jak a čím se liší od lidových pohádek.

       Závěrečná společná práce byla zaměřena na brainstorming. Na velkém formátu se objevovala slova, která se dotýkají pohádek. Vznikl bohatý soubor termínů, které bylo potřeba na závěr trochu roztřídit. Společně žáci vybírali termíny, které spolu souvisí a patří do stejné kategorie a označili stejnou barvou. Ujasnily se tak kategorie dělení. Následovalo shrnutí a odůvodnění.   V diskusi přirozeně vyplynuly základní prvky pohádky – kontrasty, pravidla a jiné. Závěrečný prostor byl věnován shrnutí a ujasnění některých informací.

     Lekce probíhala ve velmi kreativním duchu. Téma pohádek žáky překvapivě oslovilo hned od začátku. Ve všech aktivitách pracovali soustředěně a zodpovědně. Podařilo se jim utřídit svoje znalosti a posílit je o další zkušenosti. Cíl hodiny byl naplněn, podařilo se žáky namotivovat k získávání dalších informací a zážitků z této literární oblasti. Jakému motivu se v průběhu dalších hodin budeme věnovat, zůstalo žákům prozatím skryto. Ráda bych, aby se motiv postupně vykrystalizoval sám a žáci si ho mohli sami uvědomit.

Druhá lekce: O Palečkovi (1. část)

Počet účastníků: 6 (Adéla nepřítomna)

Cíl lekce:

- Uvědomit si, zda je handicap ve všech případech nevýhoda

- Vyhledat metafory a paralely, které nabízí první část pohádky

- Uvědomit si možné vztahy mezi dospělým a atypickým dítětem              

- Seznámit s původní pohádkou v původní češtině

- Konstruktivně spolupracovat v živých obrazech

- Udržet si kolem sebe prostor veřejné samoty

- udržet informace ve skupinové roli

     Plán lekce

  1. Úvod

Shrnutí a opakování z minulé lekce. Využití pojmů z brainstormingu. Informace o dělení pohádek (viz teoretická část), seznámení se sběrateli v Evropě. Připomenutí možnosti, že existuje více verzí některých pohádek a proč.

  1. Představový film

Na zemi si každý najde své místo, kde ho nikdo nebude rušit, navození představy

  • Čím byste chtěli být, co byste chtěli dokázat
  • Co nebo čím byste chtěli být, abyste byli nějak zvláštní
  • Jaké byste měli zvláštní schopnosti (superschopnosti)

     Když si žáci vytvoří svoji představu a důkladně prozkoumají svoji superschopnost, posadí se, ale nemluví o ní.

  1. Sochy superhrdinů

     Žáci chodí po prostoru, rovnoměrně jej zaplňují, na signál vytvoří sochu superhrdiny. Opakujeme 3x, žáci se pokusí vytvořit vždy dynamicky odlišnou pozici.

      Posledním signálem se sochy naráz rozpohybují. Metodou improvizovaného pohybu zaplňují celý prostor.

Diskuse – co žáci kolem sebe viděli. Podle čeho se to poznalo. Každý žák představí svoji schopnost. V čem by nám tyto schopnosti pomáhaly.

     Co by se muselo stát, aby ta vaše schopnost nefungovala? Bez čeho by vaše schopnost nefungovala.

  1. Lístečky

Na lístečcích jsou napsány 3 schopnosti

  • Jsem neviditelný (2x)
  • Umím létat (2x)
  • Jsem zmenšený (2x)

     Každý si vylosuje jeden lísteček, tím se vytvoří dvojice. Každá dvojice pracuje na vytvoření živého obrazu, který se na signál rozehraje. Obraz zachycuje situaci, která vyplývá z dané schopnosti.

     Práce s dramatickou situací a improvizované jednání - Každá skupina rozehraje živý obraz poté, co mají možnost „diváci“ rozkrýt, o jaké postavy by mohlo jít nebo o jakou situaci se může jednat. Po rozehrání následuje krátká diskuse.

  1. Hádanka

V následujícím čase se budeme zabývat pouze jedním úkazem. Nápovědou jsou lístečky, které jsou rozmístěné po třídě. Úkolem žáků je tyto lístečky najít a poskládat z nich slovo.

O  P A L E Č K O V I

     Pohádku O Palečkovi jako jedna z mnoha sběratelů lidových pohádek zaznamenala Božena Němcová. Tento původní text pochází z roku 1899. Žáci musí dávat dobrý pozor a zapamatovat si slova, kterým nebudou rozumět.

Čtení příběhu:

Žil kdysi chuďas chalupník, a ten jednoho večera seděl u krbu, rozdělával oheň, a žena jeho u kolovratu předla. I řekl chalupník:

     „Jak smutno je tu u nás, že žádných dětí nemáme, tak je tu ticho, a jinde je tak bujaře a plno veselí.“

     „Ba,“ řekla na to žena jeho a vzlykla.

     „Kdybychom alespoň jen jedinké měli, a byť i jen jako palec velké bylo, i s tím bychom byli spokojeni a milovali bychom ho z celého srdce.“

      Stalo se pak, že žena chalupníkova onemocněla a po sedmi měsících narodilo se jí děťátko, které bylo sic úplně vyvinuté na všech údech, nebylo však větší nežli palec.

    Po této části následuje krátká diskuse, jak rodiče své dítě přijmou – ano nebo ne. Žáci si představí situaci rodičů a pokusí se formulovat první větu, kterou by řekli po narození. Čtení textu pokračuje dál.

Tu řekli rodiče: „Jest takové, jaké jsme si je přáli, a bude přec naše milé děťátko, „to naše milované dítě.“ A dle jeho těla nazvali ho Palečkem. Krmili jej dobře, ale dítě nerostlo, nýbrž stále zůstávalo tak malým, jakým byl po svém narození, mělo však moudrá očka a brzy mělo se k světu a vše, co počalo, dobře se mu zdařilo.

  • Po přečtení se budeme zabývat pochopením textu a rychlým převyprávěním.
  1. Palečkův první samostatný krok

Každý den otec chodil na dříví do lesa, jednoho dne si posteskl:

„Kdyby někdo mohl tak za mnou s vozem přijeti!“

Paleček chtěl dojet s vozem za otcem a začal matku přemlouvat.

     Všichni žáci se na chvíli stanou Palečkem a pokusí se přemluvit matku (učitel v roli), aby ho pustila za otcem. Žáci vymýšlejí možnosti, jak ji přesvědčit, využívají i vlastní zkušenosti. Hlavním argumentem matky je strach o něj a fakt, že neumí koně nijak vést. Tím se dostaneme k základním povelům, kterými je možné udávat směr koňského potahu.

  1. Jedeme s vozem

     Pro lepší orientaci nakreslíme šipky s povely vpravo – vlevo na papír a přilepíme na viditelné místo. Žáci se rozdělí do dvojic. Jeden je kůň, druhý ho  zpovzdálí hlasově ovládá. Nejprve pracujeme s povely stůj, jeď, vpravo, vlevo, později proměníme v povely pro koňský potah.

Prrr – stůj!

Hyjé – jeď!

Hot – vpravo!

Čehý – vlevo!

Žáci se vzájemně vyhýbají, jsou za „koně“ zodpovědní. Dvojice se vymění.

Reflexe – zhodnocení, co bylo těžké a jak se jim dařilo reagovat.

Paleček dojel s koňmi v pořádku za tatínkem, který ho pochválil, jaký je to šikovný chlapík. Jak bude pohádka pokračovat dál, to se dozvíme příště. Následuje rychlá reflexe, co si žáci z hodiny odnáší.

  1. Závěrečná pohybová hra – podle výběru žáků.

Průběh druhé lekce

     Úvod lekce byl věnován opakování. Matěj v minulé hodně chyběl, tudíž měl možnost rozklíčit termíny a systém jejich rozdělení na archu papíru. Vzájemně se žáci zapojovali a doplňovali si informace. Část hodiny jsme věnovali těmto sběratelům ústní lidové slovesnosti – B. Němcové, K. J. Erbenovi, CH. Perraultovi a bratrům Grimmovým. V diskusi jsme se dotkli logicky pohádek moderních. S informacemi o autorských pohádkách jsme propojili texty, se kterými žáci pracují v hodinách přednesu. Další část hodiny byla částečně nesoustředěná, bylo to způsobeno pravděpodobně tím, že trvalo poměrně dlouho, než jsme se dostali k pohybové aktivitě. Při úkolu, kdy se měli soustředit a ve své mysli si vybavit čím by chtěli být a nějakou chvíli trvalo ponoření do představ. Přesto se podařilo navodit klima, které by bylo pro soustředění vhodné.

     V části, kde Paleček přesvědčuje matku, aby ho pustila s vozem do lesa, se vykrystalizovalo velké množství charakterových vlastností Palečka (jeho nerozvážnost, trochu domýšlivost, chytrost, praktičnost…), ale také se posílil vztah matky k dítěti. Ukázalo se, že Paleček je chytrý a zná povely, jak ovládat koně. Tady se mohly uplatnit informace Andrey z hipoterapie, která dobře ovládá povely a mohla ostatním předat informace o tom, jak instruovat koně, aby šel cestou tam, kam má. Tyto znalosti kolektiv velmi ocenil. Akce z počátku byla přijímána žáky rozpačitě, ale když si zvykli na povely, vyšla z toho zajímavá pohybově prostorová aktivita. Hra je tak zaujala, že nebylo potřeba na závěr hodiny zařazovat další pohybovou hru. Na dotaz, co si odnáší z dnešní hodiny, se téměř všichni shodli, že být malým může mýt i výhody a nemusíme být vždy dokonalí.

     Závěr a reflexe

     Druhá lekce, ve které jsme pracovali již s konkrétní pohádkou, neměla od začátku přílišnou energii. Jak už jsem zmínila, bylo to pravděpodobně dáno tím, že na začátku hodiny nebyla zařazena větší pohybová aktivita, která by žáky motivovala k aktivnější činnosti. Postupně se hodina dostávala do větší dynamiky, hlavně v případě používání svých schopností.    

     Žáci si udrželi svůj okruh samoty a plně se věnovali své činnosti. Vytýčené cíle v oblasti živých obrazů byly naplněny jen částečně. Přestože tuto metodu žáci dobře znají, dlouho se diskutovalo, vyskytlo se mnoho otázek a tím měla lekce menší spád. Velmi aktivní byla část, kdy Paleček přemlouval matku, aby ho pustila za otcem. Bylo patrné, jaké metody žáci uplatňují vůči vlastním rodičům. Já i žáci jsme velmi ocenily znalosti Andrey, které byly přínosné pro hru – Jedeme s vozem. Cíl o uvědomění si různých vztahů mezi dospělým a atypickým dítětem byl pouze naznačen ve vztahu Paleček – rodiče. Více se odrazí především ve druhé části pohádky, kdy vstupují do pohádky i jiné postavy. Veškeré diskuse o tématech byly objevné a pomohly žákům zamyslet se nad vnímáním odlišných jedinců.

 Třetí lekce: O Palečkovi (2. část)

Počet účastníků: 6 (Pavel nepřítomen)

Cíl lekce:

  • Vyhledat metafory a paralely, které nabízí druhá část pohádky
  • Uvědomit si další možné vztahy mezi dospělým a atypickým dítětem              
  • Efektivně spolupracovat při dramatizaci etudy
  • Zachovat dramatický oblouk
  • Uvědomit si důsledky svého rozhodnutí a zamyslet se nad nimi
  • Definovat, co pro nás znamená slovo svoboda

Plán lekce

  1. Úvod lekce

    Opakování všech informací v kruhu z minulé hodiny. Slovní rekapitulace aktivit. Výhody a nevýhody maličkého v živých obrazech. Poskládat z lístečků název pohádky. Vyprávění po větách. Z lístečků PALEČK – si žáci vylosují každý jedno písmenko. Klíč k rozdělení dvojic – PA, LE, ČK.

  1. Aktivita – jedeme s vozem

 Žáci mohou využít povely pro koně nebo určují vpravo, vlevo, stůj, jeď.

  • Využití celého prostoru, orientace, vystřídání
  • Na závěr své koně zavést do stáje, sjednotit se bez domluvy na místě, kde bude pomyslná stáj

Reflexe – hodnocení, jak se žáci vzájemně vedli a byli vedeni, rozhovor ve dvojicích

  1. Cizinci a tatínek

 Čtení: (…) Kolem šli dva cizinci. „Koukejme,“ řekl ten jeden, „co to znamená? Tu jede vůz, vozka pokřikuje na koně, ale nikde ho není viděti.“

     „V tom něco vězí,“ mínil ten druhý, „pojďme za vozem a uvidíme, kde zastaví.“ A vůz vjel až do lesa na ono místo, kde se stromy porážely. Jakmile zhlédl Paleček svého, otce zavolal naň: „ Vidíš, otče, tu jsem s vozem, sundej mě nyní dolů.“ Otec zastavil levicí koně a pravou rukou vyndal mu svého synáčka z ucha a tento vesele usadil se na stéblo. Když oba cizinci spatřili Palečka, nemohli se dosti vynadivit. Vzal tedy jeden toho druhého stranou a řekl mu:

     „Ten chlapíček by nám mohl pomoci ku štěstí; kupme ho a budeme ho po městech za peníze ukazovati.“ Šli tedy k jeho otci a řekli mu: „Prodej nám toho mužíčka, bude se u nás dobře míti.“ Ale Paleček slyše o prodeji vyšplhal se záhybem kabátu otci na rameno a postaviv se mu k uchu šuškal: „Otče, jen mě prodej, však já se zase vrátím!“ prodal ho tedy otec za velké peníze oběma mužům.

     Rozhodování otce:

     Žáci si představí, že jsou myšlenky v hlavě tatínka. Uprostřed kruhu je židle. Každý žák má možnost vyslovit tatínkovu myšlenku nahlas. Usedají na židli a sdělí, jak se rozhodli a proč? Ti, co se rozhodli, že prodají Palečka, řeknou nahlas tuto větu:

„Prodal jsem svého syna.“

Ostatní – „Neprodám svého syna.“

Diskuse – Jak se žákům vyslovila tato věta. Vnímají nějaké emoce?

Vyprávění: Při příchodu domů se matka ptá otce (učitel v roli):

„Kde máš našeho Palečka?“ Žáci odpovídají za otce. Co řekl matce a jak jí vysvětli situaci.

Diskuse o reakci matky

  1. Vychytralost Palečka

     Skupinová práce - na arch papíru skupina napíše, co si myslí, že chtějí cizinci s Palečkem udělat, jak ho chtějí využít.

    Žáci vysvětlují a obhajují své nápady.

Čtení: (…) Cizinci vysadili Palečka na klobouk. „Sundejte mě na okamžik, musí to býti.“ „Jen zůstaň tam nahoře,“ řekl ten, který ho měl na klobouku, „nebudu si z toho ničeho dělati, ptáci mi tam častěji též něco pustí.“

     „Ne, ne,“ řekl Paleček, „já vím, co se sluší, jen mě rychle sundejte!“ Muž sňal klobouk, postavil Palečka na roli vedle cesty, ten ale chvíli poskakoval a lezl mezi hrudami sem a tam a náhle vskočil do myší díry, kterou si byl    vyhledal. „Dobrou noc, pánové, jen jděte domů beze mne,“ volal na ně a vysmíval se jim. Oba pobíhali nyní kolem, strkali holemi do díry, ale bylo marno.

Diskuse: Odešel Paleček se záměrem, že podvede cizince? Mohl domýšlet důsledky svého činu? Mohlo jeho neuvážení mít i nějaké důsledky pro rodiče? Jaké myšlenky se večer na poli honily Palečkovi v hlavě?

  1. Paleček a zloději

   Čtení: (…)„Jest to velmi nebezpečno choditi ve tmě po roli,“řekl si, „jak lehce mohl bych si zlomiti vaz nebo alespoň nohu.“ Na štěstí vrazil po tmě na prázdný hlemýždí domek. „Chvála bohu,“ řekl, „zde mohu bezpečně noc přespati,“ a usedl dovnitř.

    Nedlouho na to, právě, když chtěl usnouti, slyšel dva muže mimo jíti, a jeden z nich mluvil:

     „Jak to jen narafičíme, abychom tomu bohatému faráři zlato a stříbro vyfoukli?“

     „Povím vám to!“ vykřikl Paleček.

     Co to?“ divil se uleknutě jeden ze zlodějů, „slyšel jsem někoho mluviti.“ Zastavili se a naslouchali, tu ozval se Paleček znovu: „Vezměte mě sebou a pomohu vám.“

     „Kde pak vězíš?“

     „Jen mě hledejte po hlase na zemi,“ řekl Paleček. Konečně ho zloději našli a zvedli ho. „A jak  nám chceš pomoci, ty malý zmetku?“ řekli mu.        „Počkejte,“ odpověděl Paleček, „já prolezu mezi mřížemi do farářovy komůrky a budu vám odtamtud podávati, co budete chtíti.“

     „Dobrá, uhlídáme co umíš.“

    Žáci se rozdělí do dvou skupin, na papíru dostanou část původního textu, který si přečtou, vyhodnotí a vysvětlí si všechna nesrozumitelná slova.

     Úkolem je tento text ve skupince zdramatizovat. Předvedení etudy před druhou skupinou. Začíná a končí se ve štronzu.

Vyprávění – po druhé se podařilo Palečkovi obelstít dospělé lidi, odešel spát do sena do stodoly. Ráno kuchařka nabrala náruč sena i s Palečkem, dala ho do žlabu a Paleček se ocitl v krávině žaludku.

  1. Paleček ve vězení

   Informace: Kráva neustále žvýkala a žvýkala, do žaludku přicházelo více a více trávy.

     Pohybová aktivita – pro navození zmenšování prostoru si žáci zahrají  Na babu a vymezený prostor je neustále učitelem zmenšován, až jsou všichni tak natěsno, že se nemohou již více pohybovat.

Diskuse jak se cítí, co by udělali, aby se dostali ven z toho těsného prostoru.

     Paleček to vyřešil svojí chytrostí, začal křičet: „Nedávejte mi sem  už žádnou trávu!“ Farář si myslel, že krávu posedl ďábel a zabili ji. Zde by se zdálo, že by mohl příběh končit, ale Palečka čeká ještě další cesta. Žaludek krávy, ve kterém se Paleček stále nacházel, snědl vlk. Paleček vlkovi slíbil, že ho zavede ještě na lepší hostinu a popsal vlkovi cestu, jak se dostane do dobře zásobené spíže.

Diskuse – Do jakého domu Paleček popsal cestu a proč? Žáci vycházejí z toho, kam se chce Paleček dostat zpět (domů).

  1. Paleček na svobodě

Čtení: (…) Vlk nedal se příliš nutiti, prolezl děrou do domu a ve spižírně se najedl do alelujá. Když se byl nasytil, chtěl opět touže cestou zpět, avšak byl nyní tak tlustý, že nemohl zpět prolézti. Na to Paleček čekal a dal  se nyní v žaludku vlkově do křiku a volání jako na poplach.

     „Mlčíš-li pak!“ řekl vlk, „vždyť vzbudíš domácí.“

     „Eh, což,“ na to Paleček, „ty jsi se již nasytil, a nyní chci též já  si popřáti,“ a znovu jal se z plných plic hulákati.

     Tím probudil se konečně otec i matka a oba nyní běželi ke komoře  a skulinou nahlíželi dovnitř. Když tam zhlédli vlka doběhl otec pro sekyru  a matka pro kosu. „Ty se drž za mnou,“ řekl ženě muž, když vešli  do komory, „já jej uhodím sekyrou  a nebude-li po té ráně ještě mrtev, sekneš ty doň kosou a roztrhneš mu břicho.“

    Tu zaslechl Paleček svého otce a volal naň:

    „Otče, otče, já jsem tu, vězím v těle vlkově.“

     I řekl otec pln radosti: „Chvála Bohu, naše milé dítě je nalezeno! A kázal ihned ženě, aby kosu odložila, aby Palečkovi nebylo ublíženo. Potom napřáhl sekyru a jednou ranou do hlavy vlka zabil, potom přinesli nůž a nůžky, rozřízli vlkovi břich a vytáhli ven svého synáčka.

     „Ach, řekl nyní otec, „co starostí jsme pro tebe vystáli.“

     „Milý otče,“ na to Paleček, „já jsem mnoho prodělal ve světě, bohudíky, že jsem zase na volném vzduchu.“

     „A kde jsi byl všude?“

     „Milý otče, byl jsem v myší díře, v kravském žaludku a ve vlčím panděru; ale nyní už nejdu nikam a zůstanu u vás.“

  1. Reflexe a závěr

     Jaké jsou Palečkovy pocity, když se dostal zpět na svobodu? Byla  pro Palečka výhoda nebo nevýhoda, že byl maličký? Vadilo Palečkovi, že byl malinký? Vadilo rodičům, že byl malinký? Posmíval se mu někdo? Na co by si Paleček měl dávat v budoucnu pozor? Co poradit rodičům Palečka?

Je tato pohádka kouzelná?

Co vám přinesla pohádka o Palečkovi?

Rekapitulace pohádky od B. Němcové, jak žáci rozuměli jazyku?

Znáte ještě nějakou pohádku O Palečkovi? (bratři Grimové, Fr. Hrubín, Obr a Paleček)

  1. Závěrečná hra

Obr a Paleček – v kruhu se podávají dva míče větší (obr) a menší (Paleček). Paleček se snaží obrovi utéct.

Průběh lekce

     Žáci přicházeli do hodiny postupně a samovolně si mezi sebou začali povídat o minulé hodině, to vytvořilo vhodnou půdu pro opakování a seznámení Adély s celým příběhem. Úvodní opakování v kruhu proběhlo pomocí míčku, kdo má míček v ruce, vypráví část příběhu. Velmi důležitá a přínosná byla reflexe ve dvojicích. Objevily se konstruktivní poznámky týkající se rychlosti a nepřesnosti povelů.

      Rady pro rodiče: Váš syn je váš syn a nenahradí ho žádné peníze. Važte si svého dítěte, i když je malý. Je maličký, tak ho musíte lépe opatrovat.

     Co vám přinesla tato pohádka: Něco může být těžší, než si myslím. Abychom si vážili lidí takových, jací jsou. Když je někdo malý, nemusí být hloupý.

      Závěr a reflexe

    S výběrem této pohádky jsem trochu váhala. Paleček je všeobecně známá pohádka určena pro malé děti. Nebyla jsem si jistá, jak ji žáci přijmou. Během obou lekcí nevznikl žádný problém, který by příběh zesměšnil nebo znevážil. Naopak, měla jsem po celou dobu pocit, že Palečkův osud nenásilně vtáhl všechny do hry. Svědčí o tom všechny diskuse a fakt, že se žáci věnovali problému do hloubky. Co se týká atypičnosti hlavní postavy, jsme došli k závěru, že Paleček si zaslouží být na světě právě proto, že byl odvážný, samostatný, vynalézavý a chytrý. Díky tomu, že prošel několika „narozeními“ se z něj stává plnohodnotná bytost.

     Stará čeština v textu byla přijímána velmi pozitivně, nebylo nutné dopředu vysvětlovat zastaralá slova, pokud se vyskytla, byla vysvětlena přímo v logice textu. Žáci naopak velmi pozorně naslouchali a snažili si držet logiku textu. V rámci porozumění textu bylo dobré v rychlosti převyprávět pro Andreu základní údaje, vzhledem k její částečné indisponovanosti vnímání souvislého textu.

    V závěrečné reflexi jsme shrnuli nabyté znalosti z první lekce, kdy jsme utřídili zařazení pohádky, shrnutí informací o Boženě Němcové a původní pohádce. Byly zmíněny i další pohádky od bratří Grimmů, J. Peraulta, kde figuruje postava Palečka.

     Závěrečná diskuse umožnila zamyšlení nad tím, že tento motiv je aktuální i v současné době.

Čtvrtá lekce: Kokos (1. část)

Počet účastníků: 7

Cíl lekce:

  • Uvědomit si možnosti narození v pohádce.
  • Vyhledat symboliku v odolnosti kokosu vůči prostředí     
  • Uvědomit si, zda je možné soudit schopnosti pouze podle vzhledu
  • Seznámit se zemí, jejími obyvateli a zvyky
  • Uvědomit si a porovnat odlišnosti nebo naopak spojnice s ČR
  1. Opakování a shrnutí z předchozího setkání

Organizace v kruhu, házení míčku, kdo drží míček v ruce, řekne nějakou informaci O Palečkovi a jeho dobrodružství.

  1. Seznámení s prostředím, ze kterého bude následující pohádka

     Žáci si v prostoru najdou vhodné místo a polohu, zavřou oči. Zazní typická stará vietnamská hudba. Žáci mají za úkol zapamatovat si vše, co v nich tato hudba evokuje. Hudba se zeslabí a nadále podkresluje celé vyprávění o představách. (Návodné otázky: Kde jsme se ocitli, co nám tato hudba připomíná, z jaké země asi pochází, jak to v té zemi vypadá, jak je zvláštní hudba, kterou jsme slyšeli…)

     Hudební orchestr – vysvětlení pojmu pentatonika[1] (čtyři žáci chodí současně i do hudebního oboru, využiju jejich hudebního cítění). Všichni žáci dostanou svoji paličku, vytvoříme 3 skupinky, každá má k dispozici řadu pěti (6) metalofonových kamenů. Každý nejprve vyzkouší svůj motiv, později se motivy propojí. Žáci mají za úkol se vzájemně poslouchat a vnímat hudbu, kterou vytváří jako celek. Hrají všichni současně, vytváří pocitově to, co se jim odráželo v jejich představách. Je žádoucí, aby si každý našel prostor a také dal prostor jinému tak, aby nevznikl hluk, ale skutečně libozvučný hudební útvar.

Pentatonika

      Dnešní pohádka bude ze země, která je od nás velmi vzdálená, ale přesto něčím blízká. Ukázka obrázků z východní země – projekce fotek – rýžová pole, práce s buvoly, lesní plochy, zeleň.

Ukázka na mapě Google Earth – uvědomění si vzdálenosti od naší republiky.

Odhalení země – Vietnam (Vietnamská socialistická republika)

Sběr informací – co vše o Vietnamu víme z vlastní zkušenosti. (kultura, náboženství, architektura, písmo, jídlo, tradice, válka, souvislost s Českou republikou, práce…)

  1. Pohádka Kokos

     Podle indicií se tato lekce bude zabývat lidovou pohádkou z Vietnamu, která pochází ze sbírky Vietnamské pohádky.

Vyprávění: Jedné dívce na vesnici se narodilo dítě. Bylo velmi zvláštní. Bylo kulaté, nemělo ani ruce, ani nohy, vypadalo úplně stejně, jako kokosový ořech. Dala mu jméno Kokos. Rostl den ze dne, v sedmi měsících už uměl mluvit, a když mu byl rok, chodil si hrát do lesa, když mu byli tři roky, mohl už hlídat kozy na pastvě. Často slýchával od matky tuto větu:

„Nemáš ani ruce ani nohy a jsi tak ošklivý.“

     Diskuse o slyšeném, vztah mezi ním a matkou, Kokosem a ostatních lidí z vesnice. Žáci vymyslí konkrétní situace, které Kokos mohl prožívat jinak než ostatní děti na vesnici. Proč se narodil zrovna kokos? Žáci vyhledají informace na internetu, co zajímavého je možné najít o tomto plodu, co by mohlo mít nějakou spojitost s vlastnostmi člověka (např. má tvrdou a odolnou slupku, může se vodními proudy dostat daleko…)

  1. Mohu x nemohu

     Žáci se na chvíli stanou Kokosem (sbalí se do klubíčka) a začnou se kutálet po třídě. Během pohybu říkají věty, které jim pohyb evokuje.

„Jsem Kokos a nemohu př. hrát vybíjenou, malovat…“

„Jsem Kokos a umím se rychle kutálet….

Diskuse o pohybu a omezení. Žáci vymýšlí možnosti, jak vyřešit jednotlivé situace.

  1. Rozhovor matky s Kokosem

     Jednoho dne se Kokos přikutálel k matce a povídá: Jdi ke králi a požádej ho, ať si mě najme jako hlídače buvolů.

Učitel v roli matky – žáci ji přesvědčují, aby šla ke králi. Z rozhovoru je patrné, že matka syna podceňuje a neustále mu připomíná jeho nedostatky. Nakonec svolí, že půjde ke králi.

Čtení:

      „Když přišla k velké bráně královského paláce, rozštěkali se psi. Služebníci zleva i služebníci zprava se ptali:

     „Kdo to přichází, že psi štěkají?"

     Kokosova matka odpověděla:

     „To jsem já a chci mluvit s králem. Můj syn Kokos mě poslal požádat, aby ho najal jako hlídače buvolů."

     Služebníci zleva i zprava šli ke králi a řekli mu:

     „Prach chodidel tvého veličenstva, matka jakéhosi Kokosa, přichází žádat, abys najal jejího syna jako hlídače svých buvolů."

     Král nařídil služebníkům zleva i zprava, aby přivedli Kokosa a jeho matku. Když přišli, zeptal se jich znovu, co chtějí, a matka řekla:

     „Prach chodidel tvých svátých nohou, můj syn Kokos se chce stát hlídačem tvých buvolů."

     Král se obrátil ke Kokosoví:

     „Třicet služebníků hlídá mé buvoly, a ještě se jim ztrácí. Mám tři sta tisíc buvolů. Jak bys je mohl uhlídat?"

     Ale Kokos směle odpověděl:

     „Uhlídám je."

     „Budiž tedy," rozhodl král. „Zůstaň zde a zítra půjdeš hlídat mé buvoly."

Matka se vrátila domů a Kokos zůstal u krále. Druhý den služebníci hnali buvoly z chlévů, posadili Kokosa jednomu z nich na hřbet a vyhnali je do lesa. Pak se vrátili domů a cestou si říkali:

     „Bylo nás tolik, a ještě se nám buvoli ztráceli. Jak by je mohl Kokos sám uhlídat. Poztrácí se mu jich ještě víc."

Diskuse – žáci vysloví myšlenku, která napadne krále poté, co přijme Kokosa do služby.

     Jediný, kdo se mu nikdy nesmál, byla princezna, která mu nosila oběd. Kokos přivedl všechny buvoly vždy v pořádku domů. Vysloužil si tak uznání od služebníků i od samotného krále. Ten začal tušit, že bude mít nějakou zvláštní moc a zadával mu úkoly stále náročnější.

  1. Reflexe

     Co žáky zaujalo na první pohled na této části pohádky, spekulování o tom, jak by se příběh mohl odvíjet dále.

  1. Závěrečná hra

     Na závěr si ještě všichni společně zahrají na xylofon, pokusí se o pozvolný začátek a samostatné zakončení.

Průběh lekce

     Motivační hudba splnila svůj účel a vytvořila vhodné zázemí pro další získávání informací. Seznámení s pentatonickou řadou nebylo velkým problémem, čtyři žáci navštěvují hudební obor. Nejprve si každý žák zkusil svůj náhodně zvolený motiv na dřevěný xylofon, pak všichni společně nebo ve dvojicích hrály svoje úseky. Úkolem bylo vzájemné naslouchání a propojit svůj úder nebo motiv právě ve chvíli, kdy si myslíme, že by měl zaznít. Když si všichni vyzkoušeli hru na nástroj, pustili jsme se do společné improvizace, která měla pouze tři zadání:

  1. Postupné přidávání nástrojů
  2. Vzájemné naslouchání a počkat si na svůj tón / tóny
  3. Plynulé a postupné zakončení

   Vznikla velmi příjemná kreativní hudební část. Žákům jsem ponechala více času, protože pracovali s velkým zájmem. Improvizace byla velmi citlivá k naslouchání ostatních, závěr jsem však musela částečně ovlivnit slovním pomalým zakončováním, protože žáky tato aktivita tak zaujala, že bylo pro ně samotné těžké skončit. (viz příloha: obrázek č. 5 a 6)

     O Vietnamu žáci neměli úplné povědomí, ale obrázky, mapa a vyprávění je do jisté míry ohromilo. Žáci ocenili velmi odlišný a skromný způsob života. Využili jsme obrázky poskytující internetové zdroje. O tvrdém způsobu pěstování rýže pomocí buvolů, o legendách, které symbolizují vznik Vietnamu přes náboženství, se podařilo vytvořit příjemný vztah k této zemi. Dotkli jsme se i historických souvislostí s Českou republikou a národnostních menšin. Překvapením pro žáky bylo, že se ve Vietnamu píše latinkou a jí se také čínskými hůlkami.

     Při povídání o legendách a pohádkách Kryštof zmínil, že vychází z jiné mytologie a Kateřina začala vyprávět pohádku, kterou sama zná. Připojila se Adéla s legendou o dvou ptáčcích, kteří se nikdy nemohli dostat k sobě. Prostředí pro následující pohádku bylo velmi dobře vytvořeno. Žáci se seznámili s novou zemí a jejími zvyklostmi.

      Následovalo seznámení s pohádkou. Záměrně jsem vynechala úvodní část pohádky, kdy dívka otěhotněla. Příběh začíná až tím, že se dívce narodilo dítě, které nemělo ani ruce, ani nohy a bylo kulaté. Jako návnada postačil tento údaj, aby rozvinula diskuse o tom, jak dítě mohlo vypadat. Když se žáci dozvěděli, že se narodil kokos, nevzbudilo to žádný posměch ani podivení. Na otázku – proč právě kokos – se bezprostředně začali hrnout odpovědi: Má tvrdou slupku, tak se mu jen tak něco nestane, je to největší semínko, které se může daleko dostat, může se rychle kutálet… Tyto argumenty jsem původně chtěla vnést já, ale na většinu z nich přišli žáci sami. Myslím, že je ovlivnila pohádka O Palečkovi a začali se na pohádku dívat z jiného úhlu pohledu.

     Vložila jsem ještě jednu aktivitu, kdy si každý žák vymyslel konkrétní postavu člověka a sehrál situaci, kdy se prvně šel podívat na novorozence. Já jsem byla v roli matky a ostatní měli vyjádřit své reakce. Z počátku byly reakce rozpačité, ale pak hledali žáci důvody, jak by matku potěšili. Žáci dostali ještě jeden úkol: Kdybyste byli sudičky, jakou sudbu byste Kokosovi přisoudili?

Adéla - Přisoudila bych ti sílu, v budoucnosti budeš žít dobrý život.

Nela – V budoucnosti se oženíš s krásnou dívkou a narostou ti ruce a nohy.

Kateřina – Budeš mít spoustu kamarádů.

Pavel – Budeš silný uvnitř.

Kryštof – Budeš muset překonat spoustu překážek, aby ses dostal ke štěstí.

Matěj – Budeš velmi inteligentní, takže se i bez rukou a nohou obejdeš.

     Další aktivita směřovala k tomu, aby si žáci uvědomili pohyb bez rukou a nohou a jak vyřešit situaci, pokud se ocitneme někde, odkud  se nemůžeme vykutálet. Co nemohu? (číst knížku, hrát vybíjenou, psát, sám jíst…). Co mohu? (jen se kutálet)

       Vstoupením do role matky jsem chtěla akcentovat negativní vztah mezi matkou a jím. Zprvu došlo k tomu, že žáci promluvou za Kokosa začali šišlat a trochu ho zesměšňovat. Nebyly dostatečně zopakované informace o tom, že ve třech letech už byl jako dospělý. Poté se již dialog ubíral takovým směrem, že se velmi dobře odkryl vztah mezi ním a matkou.

    Kokosovy argumenty

  • Požádal bych krále sám, ale myslím, že mě nevyslechne
  • Nechci, aby si o mně lidé mysleli, že jsem jen slabý a nemotorný kokos
  • Mami, chci hlídat buvoly, aby mě měli rádi, nebudou mě přehlížet a řeknou si – jo, tohle je ten Kokos, co dokáže uhlídat stádo buvolů.

     Královy myšlenky

  • Vezmu ho do služby a budu se pěkně bavit.
  • Nikdo neuhlídá mé buvoly.
  • To se pobavíme.

     Další přečtené informace z příběhu podnítily žáky k tomu, aby byli navnaděni na příští lekci. Do pohádky vstupuje princezna a žáci mohli rozvíjet příběh ve své fantazii. Závěr patřil opět hře na zvonkohru a xylofon. Tentokrát se bez jakýchkoliv instrukcí plynule rozvinula hudba a pozvolna též skončila.

    Závěr a reflexe

    První část pohádky o Kokosovi poskytla žákům vhled do jiné země.  Se zájmem vstřebávali a vyhledávali informace. Jedním ze závěrů, který vyplynul z úvodu lekce, byl ten, že vietnamská národnost je velmi skromná a pracovitá. Překvapil mě zájem o hudební tvorbu. Ukázalo se, že pentatonická řada velmi dobře ladí, a když se žáci začali lépe poslouchat, vycházel z xylofonů a zvonkoher libý hudební podkres. Měla jsem obavy, jak budou žáci vnímat informaci o tom, že se narodil matce kokos. Pravděpodobně delší a pozvolná příprava na začátku se vyplatila. Cíle v této lekce byly naplněny.

Pátá lekce: Kokos (2. část)

Počet účastníků: 6 (chybí Matěj)

Cíl lekce:

  • V rámci improvizace vést konstruktivní dialog a zachovat se zachováním formy jazyka
  • Prostřednictvím hry v roli odhalit co jsou výmluvy, co lež a jaký to má v této pohádce význam
  • Žáci v rolové hře uplatní různé náhledy na situaci
  • Učinit smysluplné rozhodnutí v roli
  • Vzájemně naslouchat při hudební produkci- začít a ukončit hudební pentatonickou produkci bez pokynů
  • Ukázněně pracovat s hudebním nástrojem
  • Uvědomit si, jak používáme smysly, když vyřadíme zrak.

     Plán lekce:

  1. Úvod hodiny

     Při vstupu žáků do třídy jsou na zemi připravené zvonkohry a dřevěný xylofon. Každý žák si vezme paličku a může začít hudebně improvizovat na pentatonice C dur. Pokusí se pracovat s dynamikou, rytmem a tempem. Úkolem je vzájemné naslouchání a společný závěr. Tím se skupina naladí na pokračování pohádky Kokos.

  1. Na anglickou babu

Jeden honič předává babu, kde se předávkou dotkne, tam se musí nový honič držet. Pokud dostane druhou předávku, drží se na obou místech. Úkolem je vymyslet, jak předat třetí babu, po předání je vyřazen ze hry.

  1. Kokosový kruh

     Žáci se posadí do kruhu a zavřou oči, nastaví ruce. Jsou upozorněni, aby nikdo nedával najevo, co dostanou do ruky a nijak se neprojevoval, jen trpělivě seděl a čekal. Po kruhu se posílá kokosový ořech. Oči žáci otevřou až na pokyn.

Diskuse o tom, co bylo posíláno, jaký je kokos, zda všichni poznali. Žáci si uvědomí, jaké smysly při zkoumání používaly.

Po kruhu se posílá ořech již s otevřenýma očima, kdo ví, přirovná Kokosa z pohádky k tomuto ořechu, postupně se přidávají další jeho vlastnosti (např. má stejně tvrdou slupku, je stejně kulatý…)

Zazní informace, které si odnesli z minulé hodiny.

 Na lístečku je napsaná tato věta, která zazní v průběhu lekce ještě několikrát.

    NEMÁŠ ANI RUCE ANI NOHY A JAK JSI OŠKLIVÝ!

4. Živé obrazy

     Skupiny si vylosují dvojice podle barevných lístečků, připraví si rozehrávaný živý obraz.

  1. Matka se doma zlobí s kokosem, že jí všude jen překáží. (matka a Kokos)
  2. Král je udiven, jak by mohl Kokos uhlídat jeho buvoly? (král a Kokos)
  3. Všichni služebníci v království se mu posmívají. (služebníci a Kokos)

Manipulace s čínskými hůlkami

Reflexe: Jak reaguje Kokos na všechny posměšky?

5. Setkání s princeznou

     Jediný, kdo se Kokosovi nikdy nesmál, byla králova nejmladší dcera. Každý den mu princezna nosila oběd. Princeznu zajímalo, jak Kokos dokáže uhlídat stádo a ještě plnit úkoly, které dostává od krále.

Čtení:    

     (…) Když nejmladší princezna zase nesla Kokosovi v poledne oběd, byla zvědavá, jak to Kokos dělá, že se mu buvoli nerozeběhnou, a jak seká liány, když nemá ani ruce ani nohy. Schovala se v křoví a dívala se, co se děje.  A viděla, že má Kokos zástupy služebníků, kteří hlídají buvoly, sekají liány a přivazují je buvolům na rohy. Měl tam i krásný palác s kozami, prasaty, slepicemi a psy, jinoši a dívky chodili a pracovali a zpívali, aby Kokosa obveselili. Pochopila, že má Kokos kouzelnou moc. Ale neřekla nic, poodešla a tvářila se, jako když právě přichází, a volala:

     „Kokose, pojď si vzít rýži!"

     Na Kokosův rozkaz hned všechno zmizelo pod zemí a Kokos se přikutálel k princezně, vzal si rýži a naobědval se. Princezna se vrátila domů jakoby nic. A když se jí král ptal, kde byla tak dlouho, řekla, že zabloudila.

     Jakmile princezna odešla, vyvolal Kokos zase všechny své lidi. Dodělali svěřenou práci a hnali buvoly domů. Před palácem se ztratili a Kokos přišel s buvoly sám. Každý měl na obou rozích namotané liány.

     Příští den princezna nesla Kokosovi oběd, ale chtěla toho vidět ještě víc. Vylezla na strom a pozorovala, co se děje. Viděla krásný palác s mnoha dvory, na nichž se hemžily tisíce lidí, a všichni sloužili Kokosovi. Lesní zvířata, divocí buvoli, jeleni, bílí sloni, tygři, medvědi, pávi, hrdličky, kosi, čejky a vůbec všichni ptáci se přicházeli Kokosoví poklonit. Princezna na tom mohla oči nechat. K tomu troubily trumpety, bubnovaly bubny a zněly šaranaje pro Kokosovu zábavu. Slepice kdákaly a psi štěkali, jako by to bylo místo obývané lidmi. Princezna hledala, kde je Kokos, ale nemohla ho najít. Nakonec spatřila, jak vystupuje ze své skořápky v podobě krásného mladíka. Byl tak skvělý jako měsíc v první noci po úplňku a všichni mu vzdávali čest a kupili se kolem něho. Princezna se rázem do Kokosa zamilovala a nemohla z něho spustit oči.

     Náhle si Kokos vzpomněl, že už je pozdě a že princezna přijde s obědem. Pokynul, a všechno hned zmizelo v zemi. Pak zase vlezl do své skořápky. Princezna slezla se stromu, dělala, jako že právě přišla.

 

     Žáci si představí sami sebe v roli princezny. Jak by se zachovali oni? Jaké otázky by položila Kokosovi, až se setkají?

 

  1. Horká židle (učitel v roli Kokosa)

 

     Každý může položit Kokosovi tři otázky. Kokos odpovídá vyhýbavě a neurčitě.

Diskuse: Jak se choval Kokos a proč? Proč jí neříká pravdu? Jak na jeho odpovědi reagovala princezna?

  1. Liánový kolotoč

     Princezna utíkala domů přes les, tam kde Kokosovi lidé sekali dlouhé liány na opravu zámeckých hradeb. Musela liány přeskakovat a tak se zdržela, než došla domů.

    Žáci stojí v kruhu, učitel uprostřed točí lanem, žáci přeskakují.

     Cestou se princezna rozhodla, že nikomu o tom, co viděla, nic neřekne. Tajemství znala stále jen princezna.

  1. Betelový balíček

     Další den přinesla princezna Kokosovi mimo rýže ještě betelový balíček, který je symbolem náklonnosti dívky ke chlapci.[2]

Toho dne Kokos splnil beze zbytku úkol, který mu král dal a odkutálel se domů, za svou matkou. Požádal jí, aby došla za králem a poprosila ho o ruku princezny. Uslyšel opět tuto větu, která je nalepena dětem stále na očích.

     NEMÁŠ ANI RUCE ANI NOHY A JAK JSI OŠKLIVÝ!

Na naléhání však matka šla ke králi a požádala ho o princezninu ruku.

  1. Královští rádci

     Žáci se stanou služebníky a rádci krále se souhlasnými i nesouhlasnými radami, zda má král princeznu provdat za Kokosa. Král (učitel) prochází uličkou a vnímá rady rádců a služebníků, kteří nevědí, že se Kokos proměňuje v prince. Protože sám král tuší, že má Kokos nějaké kouzelné schopnosti. Obhájí své rozhodnutí a pak ho vyhlásí.

„Souhlasím s tím, aby si má dcera vzala Kokosa za muže.“

Čtení:

 (…) Král dal zavolat všechny tři dcery a zeptal se jich:

    „Která z vás chce milovat Kokosa? Která ho bude mít ráda, tu mu dám za manželku."

     Nejstarší a prostřední hned křičely:

     „Nechceme ho! Jak bychom ho mohly chtít? Nemá ani ruce ani nohy, jen se kutálí sem tam. K čemu by bylo dobré se za něho vdát?"

Protože nejmladší mlčela, král se jí zeptal znovu:

     „Ty by sis vzala Kokosa?"

     Princezna skromně odpověděla:

     „Já ho mám ráda, ale udělám, co nařídíš. Nařídíš-li, abych si ho vzala, vezmu si ho. A nařídíš-li, abych si vzala tjru, divocha z hor, vezmu si tjru."

     Král tedy řekl Kokosově matce:

     „Má nejmladší dcera si vezme tvého syna. Vyčkejme tedy příznivého dne a příznivé hodiny a příští středu je oddáme.

Vyprávění: Vystrojili velkou svatbu, která trvala sto dní. Nikdo však Kokosa nikdy neviděl, protože vystupoval ze své skořápky pouze v noci. Starší sestry se princezně stále posmívaly, co si vzala za manžela. Jednou jim princezna vyzradila svoje tajemství, že Kokos je krásný princ. Jednou v noci se princezny samy přesvědčily a začaly sestře závidět. Stále se jí na oko posmívaly a urážely jí.

  1.    Rozhodnutí

      Na okně je připraven keramická nádobka, pálená technikou raku, v ní jsou hůlky na jedení vietnamského jídla. Pod ní je schován lísteček.      

Princeznu celá situace trápila a byla by ráda ukázala prince celému království. Začaly jí stále častěji pohlcovat myšlenky, jak to udělat, aby princ zůstal stále princem.

Žáci ve třídě hledají věc, která má spojitost s královskou svatební hostinou (nádobu s hůlkami), tam najdou myšlenku princezny.

SCHOVÁM KOKOSOVOU SKOŘÁPKU A KOKOS BUDE NAVŽDY PRINCEM.

Každý žák dostane lísteček s ANO, druhý s NE. Žáci mají možnost se rozhodnout podle sebe, jestli by oni skořápku zničili nebo ne. Na konec třídy se na lístečku umístí věta na zem, kolem ní každý položí své rozhodnutí, zatím bez komentáře. Cestou přes celou třídu se žáci rozhodnou. Na to, kolik hlasů je ano a ne se odhalí po diskusi.

Diskuse o tom, co se může stát, když princ ztratí svoji ochranu.

Čtení:

      (…)Jednou v noci však princezna jeho skořápku vzala a schovala. Když se Kokos ráno probudil, šel rovnou tam, kde ji nechal, ale nenašel ji. Zamotal se do rohože, na níž spal, a ptal se princezny:

     „Neschovala jsi mou kokosovou skořápku?"

     Princezna to zapřela a Kokos zůstal zabalený v rohoži, už nic neříkal a jen se třásl zimou, až mu jektaly zuby. Princezna nanosila vlněných látek a přikryla ho. Po pěti nebo šesti dnech si Kokos zvykl a už mu nebylo zima. Princezna mu pak řekla pravdu, že skořápku vzala a zakopala, a oba se tomu smáli.

 Rozkrytí rozhodnutí žáků, odkrytí lístečků – kolik bylo ano, kolik ne. Vyhodnocení.

Tím končí první část pohádky, se kterou se pracovalo, druhá část bude v závěrečné hodině dočtena.

12.  Závěr

  Najděte nějaké prvky, které se vám zdály odlišné od pohádek, které znáte?

13.  Vietnamské jídelní hůlky

Na misce jsou malá, čokoládová, velikonoční vajíčka, žáci se za pomoci hůlek snaží vajíčka nabrat a sníst (vysvětlení techniky práce s hůlkami).

Průběh lekce

     Při příchodu do třídy se žáci chopili okamžitě hudebních nástrojů a postupně se zapojovali do hry. Hra s pentatonickou řadou na nástroje je zaujala i tentokrát, proto jsme se hlouběji věnovali jednotlivým tónům a malým hudebním motivům. Po této části byla plánovaná pohybová honička, ale žáci od hraní začali diskutovat o příběhu Kokosa, proto jsme rovnou přešli k informacím, které si pamatují z předchozí lekce. Žákům se vybavilo mnoho informací nejen o pohádce, ale také o celé zemi, jejich kultuře a lidech. Kruh po slepu probíhal v naprostém soustředění a tichosti. Překvapením pro mne bylo, že někteří kokos po hmatu nepoznali, jen se domýšleli. Zajímavý postřeh – má tři prohlubně jako bowlingová koule. Při reflexi vlastností Kokosa zmiňovali jeho statečnost a odhodlanost.

     Aktivitu „horká židle“ jsem omezila pouze na tři otázky a skupina se na nich domluvila. Již diskuse před tím byla poměrně dlouhá.

  1. Otázka – Jak dokážeš dělat všechnu tuto práci?
  2. Otázka – A ukážeš mi, jak to děláš?
  3. Otázka – A pomáhá ti někdo?

     Rekapitulace – Nic se od Kokosa nedozvěděli. Děvčata se shodla, že je princezna zamilovaná a nevadí jí, že jí Kokos neříká pravdu.

     Další aktivity proběhly podle plánu, nejzávažnější pro žáky bylo rozhodování, zda vzít nebo nevzít kokosovou skořápku a zničit ji. Do hry vstoupily i zkušenosti z pohádek, které žáci znají. Do jisté míry rozhodování ovlivňovaly zkušenosti z evropských pohádek (pokud skořápku zničí, zničí i prince). Rozhodování probíhalo prostřednictvím lístečků ano x ne, které pokládali textem dolů. Celá akce byla velmi soustředěná a do poslední chvíle nebylo jasné, jak se žáci rozhodli. Dočtený závěr této části byl pro všechny překvapující – žáci měli potřebu to princezně nějak vyčítat. V pohádce se vlastně nic nestalo. Hlasování skončilo nerozhodně, žákům bylo nepříjemné rozhodovat o někom bez něj.

    V rychlosti jsme si ještě porovnali hrdinu Palečka a Kokosa, jejich rodinné zázemí a vnímání jich samých společností. Větší prostor porovnání je dán v závěrečné prodloužené lekci.

     Druhou část příběhu jsme naplánovali dočíst při porovnávání pohádek v závěrečné lekci. Tato hodina proběhla na velikonoce, a proto si žáci měli z misky sebrat vietnamskými hůlkami čokoládové vajíčko. Sbírání vajíček a vysvětlování techniky práce s hůlkami zabralo více času, než bylo v plánu, protože se všichni snažili nepodvádět a skutečně vajíčko sebrat (viz příloha: obrázek č. 5)

Závěr a reflexe

     Při výběru vietnamské pohádky jsem netušila, jak velký zájem o ni budou žáci projevovat. Váhala jsem, jestli porod tak atypického dítěte žáci přijmou bez zesměšňování. Protože se stále pohybujeme v žánru pohádky, nic v hodinách nevyvolalo problém.

    Při diskusích o lži nebo výmluvách konstruktivně zdůvodňovali své postoje.

     V hudební části na začátku se ověřilo, že žáci jsou na sebe dobře naladěni a nemají problém se vzájemně respektovat. 

     Co se týká porovnávání motivu, žáci si všimli, že pro nás Vietnam je exotická krajina, proto i narození může být exotické. Za povšimnutí stojí i to, jak se chovala matka ke svému synovi. Žáci velmi negativně v průběhu lekcí vnímali větu – Nemáš ani ruce, ani nohy a jak jsi ošklivý. Stejně tak se dělo i u Palečka, když otec řekl – Prodal jsem svého syna…

Šestá lekce: Princezna Pomeranč

Počet účastníků: 7

Cíl lekce:

  • Najít společné prvky s pohádkou Kokos a O Palečkovi
  • Seznámit se s další asijskou pohádkou a vyvodit z těchto dvou závěr
  • Spolupracovat pří vytváření dějové linie příběhu
  • Vyhledat odlišné a společné znaky výchovy hlavního hrdiny a jaké mají důsledky
  • Zkvalitnit koordinaci a kooperaci při pohybové aktivitě - žonglování
  • Získat povědomí a informovanost o Indii a Ásámu
  • Udržet tajemství

Plán lekce

  1. Úvod hodiny

Matěj v minulé lekci chyběl, proto má možnost se ptát na vše, co ho ohledně dokončení pohádky Kokos zajímá. Pokládá otázky žákům a odhaluje souvislosti.

  1. Žonglování

     Žáci stojí v kruhu, s míčkem se určí cestičku tak, aby nikdo míč nedostal dvakrát. Míček končí u prvního.

  • Slovní rekapitulace – já dostávám od Matěje a házím Kryštofovi, já dostávám Nely a házím Adéle, já dostávám a házím…
  • Přehazování s jedním míčkem, vždy volám, navazuji oční kontakt, pak házím (když míček někomu upadne, žáci drží stále stejnou cestu)
  • Do hry se přidává postupně až 4 (5) míčků.
  • Pohyb prostorem, cestička se zachovává, stále si všichni hlídají, komu hází, od koho dostávají a volají jména.
  1. Co by to mohlo být

    Žáci sedí v kruhu, po kruhu se posílá jeden míček velikosti pomeranče. Každý účastník říká, co by to mohlo být.

Míč se předává tak, jako bychom předávali tu věc s nějakou emocí.

  1. Truhlička

     Žáci na moment zavřou oči. Na konci třídy se objeví truhlička. Když oči otevřou, mohou říct, co si myslí, že je v ní ukryto. Po jednom přicházejí k truhličce a prohlíží si její obsah (pomeranč, obrázek slona indického, recept na kebab bez nadpisu, hindština - název pohádky s překladem do latinky – Princezna Pomeranč, sáček s kurkumou kořením). Nikdo by neměl vědět, co v truhličce je, dokud ji neotevře. Každý má na prohlídku dvě minuty, poté zavírá víko a odchází zpět.

     Návodné otázky: K čemu nás vedou tyto indicie, Co si myslíte o tom, co je v truhličce? Proč to tam je? Jakou pohádkou se budeme zabývat. Co je nám jasné z předmětů, které tam jsou? Co můžeme říct o samotné truhličce?

Prohlídka a identifikace předmětů, diskuse.

Informace o zemi – za zvuku tradiční indické hudby na nástroj zvaný pancham (Anoushka Shankar), vyprávění o současné Indii, kultura, architektura, náboženství, mnohoženství, písmo, život – jídlo, historie – sbírka příběhů Pančatantra, jako východisko pohádek pro celý svět[3]

 

  1. Pohádka Princezna Pomeranč

     Práce ve skupině: žáci dostanou lístečky s nápisem, úkolem je, složit děj pohádky a převyprávět tak, aby dávala logický smysl.

Princezna pomeranč

Královně se narodí pomeranč.

Princezna je stále pomeranč.

Princ uviděl princeznu a oženil se s ní.

Rada žebračky.

Veselá svatba.

Čtení příběhu od začátku – žáci přesouvají lístečky tak, jak je skutečná pohádka.

  1. Reflexe a porovnání pohádek

Návodné otázky:

Jakou spojitost má Pomeranč s Kokosem?

Jaký vztah má matka k dítěti, jak vnímá jeho jinakost? (Paleček, Kokos, Pomeranč)

Jaký je rozdíl ve vztahu princů k princeznám?

Vyjádření své úvahy o pohádce Princezna Pomeranč.

  1. Závěrečná hra
  • žonglování s pohybem po celém prostoru

Průběh lekce

     Ukázalo se, že rekapitulace pohádky o Kokosovi byla prospěšná všem. Ve vyprávění se ujasnily všechny detaily a ukázalo se, že celkové shrnutí bylo důležité pro všechny, vzhledem k logice příběhu. Tímto jsme ukončili druhou pohádku. Velký zájem vyvolal PC program Google Earth, který nám umožnil se dostat až do současného Ásámu a tak si lépe uvědomit, jakým životem pod Himalájemi žili tamější obyvatelé. Informace o současné zemi doplňovali žáci tím, co již sami znají. Například informace o arabských číslicích, náboženství, architektuře apod. vzbudily diskuse v porovnávání s naší zemí. Překvapením bylo, že mnoho pohádek pochází právě z Indie, i pohádky z Tisíce a jedné noci mají svůj nejstarší základ právě tam.

     V následující části jsem chtěla, aby žáci využili své zkušenosti s pohádkami a pokusili se společně složit, jak by se příběh mohl odehrát. Varianty byly různé, každý si svou variantu zdůvodnil vyprávěním svého příběhu. Podle každé verze lze vyprávět příběh.     Pohádka je krátká, záměrně jsem ji chtěla přečíst vcelku, aby žáci mohli poskládat příběh podle bodů a vyhledat je v textu. Hledali jsme spojnice s pohádkou Kokos a Paleček – především ve vztahu rodinném. Jako symboly žáci vyvodili souvislost s vodou a slupkou.

     Závěr a reflexe

     Pohádku Princezna Pomeranč jsem zařadila záměrně po Kokosovi. Má podobný prvek – slupku jako ochranu a nikdo, kromě jednoho člověka nikdy neviděl, co se v plodu opravdu skrývá. Tuto hodinu jsem chtěla vystavět odlišně, aby byla více zaměřená v úvodu na hry a abychom si jednu pohádku přečetli v souvislém textu bez přerušování činnostmi a aktivitami.

     Všechny informace o Indii podněcovaly diskusi a bylo vidět,  že o poznávání země měli žáci velký zájem. Protože jsme měli v průběhu lekce dostatek času, byli žáci uspokojeni, že mohly všechny své nápady v klidu rozebrat a sdělit.

     Nejnapjatější byly chvíle, kdy byla zařazena aktivita s truhličkou. Bylo potěšující, jak si každý držel své tajemství. Diskuse k obsahu byla kreativní a deduktivní. Při vlastním ohodnocení žáci opět negativně vnímali vztah matky k „Pomeranči“. Již v předchozí pohádce si žáci všimli, že pracujeme s pohádkami, ve kterých se narodí neobvyklé dítě, tento motiv je začal zajímat a neustále se k němu vraceli.

Sedmá lekce: Princ Chocholouš (1. Část)

Počet účastník: 6 (chyběl Kryštof)

Cíl lekce:

  • Uvědomit si, že krása není jen na povrchu
  • Hledat v životě v návaznosti na text rovnováhu
  • Funkčně zapojit celé tělo do charakteristiky pohybu postavy
  • Udržet krátký vstup do role a vést smysluplnou diskusi
  • Pochopit analogii mezi příběhem Chocholouše a aktuálními příběhy ze života
  • Viditelně a funkčně proměňovat motivovanou chůzi

     Plán lekce

  1. Škatulata batulata

     Na zemi jsou rozložené šátky jako stanoviště o jeden méně, než je žáků ve skupině.

„Škatulata, batulata, hýbejte se teď!“

Po zaznění slova „teď si všichni vymění místa. Vždy ten, který zůstane bez stanoviště, říká text a snaží se dostat na stanoviště. V další části hry se odstraní polovina šátků a vytvoří se dvojice na jednom šátku, které se stejným způsobem přemisťují. Tato hra slouží k rozdělení žáků do dvojic. V nich pak vedou rozhovor o tom, co si pamatují z poslední lekce o pohádce Princezna Pomeranč. Po domluvě předloží informace, které jsou výstupem jejich diskuse.

  1. Zaplňování prostoru

   Žáci chodí po prostoru a rovnoměrně jej zaplňují. Podle zadání mění charakter postavy – (obyčejný člověk, vznešený, nemocný, sebejistý, krásný, plachý, ošklivý…)

Reflexe: Ve které postavě se cítili nejlépe.

  1. Čtyři vlastnosti

    Na čtyřech čtvrtkách papíru jsou napsány tyto vlastnosti – CHYTROST, HLOUPOST, KRÁSA, OŠKLIVOST. Žáci zapisují synonyma, která se týkají těchto vlastností. Na lístečcích jsou napsány termíny, které žáci ještě přiřadí k vlastnostem, kvůli ujasnění pojmů. Na dvě velkoformátové čtvrtky si žáci ve skupinách nakreslí prázdnou postavu. Jena skupina vepisuje všechny nápady, které mají spojené člověkem, který je ošklivý, druhá zapisuje opak. Obrazy se doplní informacemi z již předem vytvořeného materiálu.

Princ Chocholouš

Reflexe: Je možné paušalizovat, že ošklivý člověk má primárně negativní vlastnosti a naopak?

  1. Sudičky – Osud – vstup do role

V realitě si svůj osud nevybíráme. Ale jak je to v pohádkách?

Žáci na chvíli promluví za sudičku – jaké z těchto čtyř vlastností by přisoudili dítěti, které by se narodilo do rodiny:

Milionáře

Chudé rodiny

Mediální hvězdy

Obyčejných lidí

Reflexe: Žáci zdůvodňují a argumentují svá rozhodnutí

  1. Narození – hra v roli, vizualizace

Žáci si najdou vhodné místo na koberci, zavřou oči. Pro ilustraci královského prostředí zazní hudba od G. F. Händela – Hudba pro královský ohňostroj. Zaznívají tyto věty:

Každou chvíli už to bude.

To víte, pan král už je netrpělivý.

Jak oni se na to maličké těší.

To je tak slavnostní okamžik.

Už je to tady!!! Je to…princ (zklamaně)

Diskuse: Rozhovor o tom, co je možné z těchto informací odhalit, co si žáci představovali?

Plná rolová hra

Po království se začalo „šuškat“ a jako lavina se šířily informace o vizáži narozeného dítěte. Žáci si představí konkrétní postavu sloužící na zámku. Vylosují si repliku, která zazní v promluvě.

          Takový skrček je to!

          To bude „krásný“ dědic trůnu.

          Takhle vymře královský rod!

Je ošklivý jako opice.

 

Je to vůbec člověk? Jediné, co na něm vypadá dětského, je ta jeho chocholka na hlavě.

     Večer se všichni sloužící scházejí ve velké místnosti a sdělují si informace a „drby“ z celého dne.

Učitel v roli – přichází chůva a doplňuje informace z textu (prostřednictvím rozhovoru využívá informace z textu), všichni sloužící diskutují o dění  na zámku a o budoucnosti

     (…) královna povila tak ošklivého skrčka, že se dlouho pochybovalo o tom, bude-li mít lidskou podobu. Víla, která byla při jeho narození, ji ujišťovala, že nepotřebuje být roztomilý, protože bude náramně duchaplný. A pomocí toho daru že bude schopen předat osobě, kterou bude mít nejraději, tolik důvtipu, kolik ho má sám.

     To ubohou královnu trochu utěšilo, byla tuze zarmoucena, že přivedla na svět takovou šerednou opičku. A opravdu, sotva děcko mluvit začalo, napovídalo tolik hezkých věcí a počínalo si ve všem tak duchaplně, že to kdekoho okouzlilo. Zapomněli jsme říci, že se narodil s malou chocholkou vlasů na hlavě a proto mu říkali Chocholouš.

  1. Život prince

     Princ rostl – žáci si pokusí představit prince v různém jeho věku a podle svých zkušeností si uvědomit, jak se v té době cítil. Na židli uprostřed kruhu mohou usednout jako princ „Chocholouš“ a říct své zážitky a pocity v jimi vybraném věku.

Diskuse o životě Chocholouše, co dělá ve volném čase, v čem spočívala jeho chytrost a v čem mohla spočívat.

  1.  Postava na papíře – reflexe

Posunuly se nám v průběhu pohádky některé vlastnosti z postavy, která je krásná do postavy, která je ošklivá? Žáci zdůvodní své rozhodnutí.

  1.  Závěrečná pohybová hra podle výběru žáků.

 Průběh lekce

     K zopakování minulé lekce dobře posloužila hra „Škatulata“, žáci se rozdělili do dvojic a shromáždili poznatky, které si pamatovali z minulé hodiny. Chůzi v prostoru zvládají žáci velmi dobře, charakteristika postav byla zřejmá. V zadání se znevýhodněním jsem nedala přesné informace a došlo k tomu, že většina žáků si nedovedla specifikovat znevýhodnění, nejasně se pohybovali. V diskusi se často objevovalo, že se nejlépe cítili v chůzi krásného a sebevědomého člověka.

         V další aktivitě, kdy žáci měli možnost coby sudičky přisoudit různým rodinám různé dítě, se ve většině případů potvrdilo, že žáci uvažují prvoplánově. Pouze Pavel se zaměřil na to, že by potřeboval vědět, jací rodiče vlastně jsou. Společnou diskusí jsme došli k závěru, že potřebujeme více konkrétních informací.

     Slavnostní atmosféru navodila hudba G. F. Händela. Při rozhovoru žáci brali v úvahu již zkušenosti z ostatních pohádek, zda se nenarodilo dítě, které je zvláštní.

      V části, která se týkala pocitů Chocholouše, se většina promluv stáčela kolem smutku z toho, že Chocholouš nemá žádné kamarády.

     Zpět jsme se vrátili ke svým „prázdným“ postavám. Žáci přesouvali lístečky s pojmy tak, jak cítili proměnu náhledu na „ošklivého“ člověka. Došlo k přesunutí několika vlastností a dopsání dalších např. chytrost, statečnost, zábavnost…

      Na závěr jsme z rukou vytvořili imaginární „pytel“ informací a každý si vylovil to, co si odnesl z dnešní hodiny.

     Závěr a reflexe

      Na závěr jsem zařadila záměrně pohádku o Chocholoušovi, protože jeho jinakost spočívá v tom, že je ošklivý. Je to nejreálnější jinakost, se kterou se mohou žáci v realitě setkat. Nazývat něco nebo někoho krásným nebo ošklivým je v tomto věku běžná záležitost. Děti na přelomu mladšího a staršího školního věku si začínají vymezovat a sdělovat si své názory. Proto považuji za důležité, aby si uvědomily různé úhly pohledu. Největší problémy v této lekci jsem vnímala v konkrétnosti zadání. Právě proto, že se tato pohádka víc nežli dost prolíná do reálného světa, měla být zadání více konkretizována. Hodina probíhala sice v zábavném duchu, ale dle mého názoru se žáci nedostali tak zcela do hloubky problému. To se ukázalo především v závěrečném shrnutí, kdy si z imaginárního pytle informací odnášeli převážně ty zábavné činnosti.

Osmá lekce: Princ Chocholouš (2. část), závěrečné shrnutí

Počet účastníků: 7

Cíl lekce:

  • Vyvodit závěr, zda je v pořádku soudit lidi na první pohled
  • Improvizovat v plné rolové hře, vstoupit do dialogického jednání a udržet stále stejnou formu
  • Udržet skupinovou roli
  • Uvědomění si hlavního motivu, který spojuje všechny čtyři pohádky
  • Žáci porovnají všechny čtyři pohádky, vyvodí závěry jak pro sebe, tak v souvislosti s motivem všech čtyř pohádek.
  • Uvědomit si, že vnější krása není vše.
  • Z  improvizovaného dialogu vyvodit závěr, jak se žije s krásou a hloupostí a naopak s ošklivostí a chytrostí.

       Plán lekce

     Tato závěrečná lekce proběhla v prodlouženém časovém úseku, s přespáním ve škole. Bylo potřeba dokončit pohádku a vyhodnotit a porovnat veškeré informace, které žáci v průběhu lekcí posbírali. Kryštof v předcházející lekci chyběl a v závěrečné lekci byl ohlášen, že se dostaví o hodinu později. Ve skupině bude tento čas využit k formulování důležitých bodů příběhu.

  1.   Sbírka pro Kryštofa

     Žáci diskutují a rekapitulují první část pohádky, na lístečky zapíší důležité informace pro Kryštofa. Ten se po příchodu snaží poskládat děj a vyprávět podle bodů logický příběh.

  1.   Strašidelná baba

     Jeden honič předává babu, koho se dotkne, promění se ve strašidelnou nestvůru. Žáci se snaží dostat do různých pozic, stále tak aby hra byla dynamická.

  1.   Uklidnění

   Každý si najde své místo v prostoru, tak aby se v něm cítil bezpečně. Ve vzpomínkách se žáci dostanou do období, kdy jim bylo přibližně 5 let. Pokud si nevybaví nějakou situaci nebo pocit ze svého dětství, mohou si představit nějaké jiné dítě, ze svého okolí a jeho chování, vlastnosti a projevy, např. jakého si přáli domácího mazlíčka. Poté si představí věk 10 let, který je jim dobře známý, protože jej nedávno opustili, mimo jiné si mohou představit své nejoblíbenější oblečení, ze kterého již vyrostli a co nejraději nosili. 15 let je prozatím budoucnost, ale mohou si představit sami sebe v této době, kdy se budou rozhodovat o svém budoucím povolání, zálibách, koníčcích. (Připomenutí z předchozí lekce, jak se cítil Chocholouš a zkusit si představit Chocholouše na svém místě.)

  1.   Dopis

   Žáci napíší Chocholoušovi dopis sami za sebe, který by ho nějak povzbudil. K jakému věku ho budou směřovat, si mohou vybrat. Svůj dopis nahlas přečtou imaginárnímu Chocholoušovi. V této fázi opustíme postavu Chocholouše a podíváme se do vedlejšího království.

  1.   Čtení textu

(…) „Za sedm nebo osm let od Chocholoušova narození povila královna sousední říše dvě dcerky, dvojčátka. První byla krásnější než denice. Královna byla radostí celá bez sebe, až se strachovali, že se z toho roznemůže. Byla u toho zrovna ta víla, která byla při narození prince Chocholouše. Aby královninu radost trochu zmírnila, prohlásila, že malá princezna nebude mít ani za mák ducha, a čím víc krásy bude mít, tím bude hloupější. Královnu to div nezabilo. Za chvilku ji však stihla ještě větší rána: narodila se jí druhá dcerka a ta byla ošklivá jako noc.

     „Jen se, paní, tolik netrapte,“ pravila víla, „nahradíme to vaší dceři jinak: bude tak duchaplná, že nikdo ani nepostřehne, že se jí nedostává krásy.“

     „Kéž by Bůh dal,“ odpověděla královna. „Ale nešlo by přidat trochu důvtipu té starší, která je tak hezoučká?“

     „Nemohu pro ni udělat nic, co se týče důvtipu,“ řekla víla, „Ale co se týče krásy, to zmohu všechno. A protože nezanedbám nic, čím bych vás mohla potěšit, dávám jí do vínku moc učinit krásným toho, kdo se jí zalíbí.“

     Jak rostly princezny, tak rostly i jejich přednosti a nikde se nemluvil o ničem jiném než o kráse starší a o důvtipu a chytrosti mladší. S věkem ovšem rostly i jejich vady. Mladší byla vůčihledě čím dál tím ošklivější,  že a starší den ode dne hloupla: když se jí někdo na něco zeptal, neodpověděla vůbec, nebo řekla něco hodně směšného. Přitom byla tak neobratná, že neuměla postavit na okraj krbu čtyři hrnečky, aby aspoň jeden nerozbila, a vypít sklenku vody, aby si jí polovic nevylila na šaty.“

     Žáci se seznámí s jazykem, kterým je pohádka psaná, aby se lépe dostali do rolové hry a lépe udrželi úroveň mluvy.

  1.      Živé obrazy

   Žáci se rozdělí do dvojic (trojice), jeden zastává roli princezny duchaplné, druhý krásné, ale hloupé. Všechny skupiny si připraví tři živé obrazy, které se odehrávají v době, kdy princeznám je přibližně 5, 10 a 15 let. Žáci využijí představy sebe samých v úvodní části. Role se mohou vyměnit.

  • Diskuse a argumentace jakého by princezny chtěly domácího mazlíčka v 5 letech 
  • Diskuse a argumentace jaké si oblečou šaty na ples pořádaný na počest jejich desátých narozenin
  • Diskuse a argumentace jakým vzděláním a koníčky by se chtěly zabývat v době, kdy dospívají – v 15 letech

    Diskuse o viděném, v jaké roli se cítili lépe, co bylo těžko uchopitelné

a udržitelné.

  1.   Čtení z textu

    „Ačkoli je krása pro mladou dívku velkou předností, přece mladší princezna ve společnosti vždycky zvítězila nad starší. Zprvu se všichni hrnuli k té kráse, aby se na ni mohli dívat a obdivovat se jí. Ale za chvíli obklopili její duchaplnou sestru, aby nepřišli ani o slůvko z jejích půvabných hovorů. A tak kupodivu ta starší v malé chvilce neměla kolem sebe nikoho, a všechno se tísnilo kolem mladší. I když starší princezna byla hodně hloupá, brzo si toho všimla. A byla by nelitovala a dala všechnu svou krásu, aby byla aspoň z poloviny tak chytrá jako její sestra. Ani rozumná královna se nedovedla zdržet a každou chvíli jí vyčetla, jak je hloupá, a to ubohou princeznu k smrti rmoutilo. Jednou odešla do lesa, aby si poplakala nad svým neštěstím.“

     Diskuse o tom, která z princezen na tom byla lépe. Jak se žije s krásou a hloupostí a naopak s ošklivostí a chytrostí.

  1.   Sochy

    Vyprávění: V sousedním království mezi tím Chocholouš dospěl. Byl tak duchaplný, sečtělý a chytrý. Mluvil jazykem velmi vybraným a v království si ho velmi vážili. Jen té vnější krásy se mu stále nedostávalo. Zamiloval se do obrazu krásné princezny ze sousedního království. Toužil po setkání s ní. Vydal se do vedlejšího království s nadějí, že by mohl princeznu alespoň zahlédnout.

     Žáci vytvoří dvojice - Chocholouš a princezna.

  1. situace - první setkání ošklivého prince a krásné princezny – dotekem se oživí socha, která promluví jednu větu

Žáci přečtou vzájemně dialog. Účelem je seznámit se se vznešenou duchaplnou mluvou prince Chocholouše.

       „Nechápu vůbec, paní, jak může osoba tak spanilá, jako jste vy, dávat najevo takový zármutek. Věřte, mohu se chlubit, že jsem viděl nesmírné množství krásných žen, ale nikdy jsem neuzřel takovou, která by se vám mohla aspoň zdaleka krásou vyrovnat.“

     „Jak ráčíte, pane,“ odpověděla princezna a dál se nedostala.

     „Krása,“ pokračoval princ Chocholouš, „je tak velká přednost, že vyváží všechny ostatní, a máte-li ji, pak není na světě nic, co by vás mohlo tuze trápit.“

     „Raději bych byla tak ošklivá jako vy a přitom chytrá,“ pravila princezna, „co je mi platná krása, když jsem hloupá.“

     „Tomu, že někdo má ducha, nic jiného lépe nenasvědčuje než to, když si myslí, že ducha vůbec nemá. U toho daru je přirozené, že čím více ho člověk má, tím spíše si myslí, že mu chybí.“

    „To nevím,“ řekla princezna. „Vím jen, že jsem hrozně hloupá, a právě to mě trápí.“

     „Trápí-li vás jen tohle, paní, mohu vás toho trápení lehko zbavit.“

     „A jak to dokážete?“ ptala se princezna.

     „Je v mé moci, paní,“ děl princ Chocholouš, „dát osobě, kterou nade všecko miluji, tolik ducha, kolik si jen bude přát. A protože tou osobou jste právě vy, paní, záleží jen na vás, abyste byla tak chytrá, jak jen člověk může být, jestliže se za mne ovšem provdáte.“

     Princezna se tuze zarazila a neřekla ani slůvka.

     „Vidím,“ pravil princ Chocholouš, „že vás má nabídka uvedla do rozpaků, a nedivím se tomu. Ale dám vám na rozmyšlenou celý rok.“

Po přečtení žáci vytvoří dvojici soch Chocholouš - princezna

  1. situace - poté, co Chocholouš požádá princeznu o ruku a řekne jí o svém daru, že ji může učinit duchaplnou - dotekem se oživí socha, která promluví jednu větu

     Diskuse o tom, jak se proměnila princezna během roku, jak se změnil přístup ostatních k ní – sestra, král, služebnictvo…

   9.   Hra na sochy

     Žáci se stanou postavami v království (postavy se prozradí) a postaví se do pozice, která vyjadřuje vztah k princezně, když byla hloupá. Zazní sedm úderů bubínku a žáci se postaví do určené pozice postavy ze zámku. Na dalších 7 úderů se socha změní tak, aby bylo zřetelné, jak se změnil pohled sloužících na princeznu. Dotekem se oživí a řekne větu, která se týká princezniny proměny.

10.   Setkání s Chocholoušem

     Vyprávění: Princezna zapomněla na slib, který v lese dala. Nápadníci se k ní jen hrnuli. Jednoho dne se odebrala do lesa, aby si ujasnila myšlenky, kterého nápadníka si má vybrat. Byl tomu právě jeden rok, co dala slib, že si vezme Chocholouše za muže. Najednou ho v lese potkala. (žáci princezny, učitel – Chocholouš)

Chocholouš osloví princeznu: „Dobrý den, má paní. Vidíte, jak jsem dostál svému slovu a nepochybuji vůbec, že i vy jste tu proto, abyste dostála svému slovu.“

„Princezny“ hledají duchaplné odpovědi tak, aby zachovaly vznešenou, krásnou řeč.

V rozhovoru od Chocholouše zazní tato věta:

     „Tatáž víla, co mi v den narození dala moc učinit duchaplnou tu osobu, která se mi bude líbit, dala zase moc vám učinit krásným toho, koho budete mít ráda a komu tu laskavost budete chtít prokázat.“

Diskuse: Přistoupila princezna na tuto informaci? Chtěla učinit Chocholouše krásným, a jak to mohlo probíhat?

11.   Závěr – čtení

     „Sotva princezna pronesla tato slova, spatřila před sebou prince Chocholouše jako nejkrásnějšího, nejurostlejšího a nejroztomilejšího muže, jakého nikdy předtím neviděla. Někteří pohádkáři tvrdí, že to nezpůsobilo kouzlo víly, ale že původcem této proměny byla sama láska. Říkají, že princezna, přemýšlejíc o vytrvalosti svého nápadníka, o jeho skromnosti a o všech krásných vlastnostech jeho srdce a ducha, neviděla už, jak nehezky je rostlý a v tváři ošklivý. To, že má hrb, jí připadalo, jako  že se nadnáší, a to, co předtím pokládala za strašlivé kulhání, že není nic jiného, než trochu strojená chůze, což ji okouzlovalo. A dále jeho šilhavé oči se jí prý zdály pro to šilhání ještě zářivější a jejich nepravidelnost v duchu měla za známku prudkého milostného zanícení, a konečně v jeho velkém červeném nose viděla prý cosi vojenského a rekovného.“

      Diskuse: Co pro vás znamená krása? Znáte nějaké citáty nebo poučení, které se týkají vnitřní krásy člověka?

Vysvětlete, co je myšleno v těchto větách – na lístečcích papíru si každý vybere jeden citát:

Krása je relativní. Polovina lidí krásu hledá, část ji vidí, jiná část si myslí, že krása neexistuje a zbytek tvrdí, že krásní jsou všichni. Všichni se ale shodnou, že nejkrásnější lidé jsou ti, které milujeme…

Správně vidíme jen srdcem, co je důležité, je očím neviditelné.

Co je to krása, jen povrchní? Ne je hluboká, krásu má každý z nás. I když společnost má jiné parametry pro krásu. Tak krása proudí z našeho nitra a nedá se hodnotit slovy.

Definuj ošklivost. Co činí prase ošklivým??? Štětiny? Tloušťka? Drsná kůže? Zápach? Obávám se, že je to pouze lidská hloupost.

Krása je kletbou.

Krása není všechno.

  1.    Reflexe 

      Jak se proměnila postava, do které se zapisovaly vlastnosti a charakterové rysy ošklivého člověka?

 

Průběh osmé lekce

     Vzhledem k tomu, že celá skupina bude ve škole přespávat do dalšího dne, měli jsme dostatek času na všechny aktivity, které vedly k dokončení pohádky, porovnání všech čtyř příběhů a vyvození závěrů. Sběr informací pro Kryštofa a sepsání důležitých bodů bylo vhodným opakovacím prvkem pro všechny účastníky a ujasnění souvislostí. Společná diskuse nad tím, co se na lístečky napíše za informace, vedla k přesným a jasným formulacím. Než Kryštof dorazil do třídy, čas byl věnován pohybovým hrám dle volby žáků. Po příchodu do třídy si Kryštof přečetl lístečky, pokusil se je seřadit podle logiky a pokládal doplňující otázky. Přestože nebyl na poslední hodině, uvedení do pohádky a seznámení s dějem bylo bez problémů. V této době byla také připomenuta nejdůležitější informace o tom, že může Chocholouš dar duchaplnosti předávat dál. Tato stěžejní myšlenka byla v úvodu opomenuta.

           Dopisy byly psané velmi citlivě. Rozvinula se diskuse na téma, co v kterém věku jak děti vnímají. Převážily rady a povzbuzení především pro patnáctiletého Chocholouše. V další části, kdy vstupují do příběhu princezny, se kluci s potěšením ocitli v roli princezen. Nedošlo k žádnému zesměšnění ani parodizování. V rychlosti bylo důležité zopakovat přibližné reakce a chování dětí v daném věku. Duchaplnost – to bylo slovo, které nás provázelo všemi živými obrazy. Žáci sami vyvodili, že krásná princezna byla vlastně i tak duchaplná, když si uvědomovala svoji hloupost. Přestože žáci jsou zvyklí pracovat v živých obrazech, na Nelu s Adélou to byl náročnější úkol. Dialog v rozehrávaném živém obraze byl méně konstruktivní, než u ostatní dvojice a trojice. O výhodách a nevýhodách chytrosti a ošklivosti nebo hlouposti a krásy se rozvinula opět velká diskuse. Žáci argumentovali příklady z reálného života. Výsledkem ale bylo, že by přesto chtěli být všichni krásní a chytří.

     Jedním ze záměrů této pohádky bylo seznámení s textem a jeho čtení. Měla jsem představu, že si ve dvojicích (trojici) žáci text přečtou a pak v podobném stylu povedou dialog. Text byl pro ně náročný a tak zůstalo pouze u čtení dialogu. I přes přípravu to bylo velmi náročné. Tento dialog byl ohraničen dvojicí soch, které promluvily jednu větu.

1. situace:

Chocholouš: Je ještě krásnější než na obraze. Má krásné vlasy.  Chtěl bych si ji vzít za ženu.

Princezna: Kdo je ten ošklivý člověk? Trochu se bojím. On jde přímo ke mně.

2. situace:

Chocholouš: Snad si mě vezme za muže. Třeba vše za rok pochopí. Snad si to nerozmyslí.

Princezna:

Rok je tak dlouhá doba. Vezmu si tě. Já nevím.

    Většina žáků si myslí, že si princezna prince vezme. Matěj byl toho názoru, že pokud bude chytrá, tak si bude klást další podmínky.

    Následovaly sochy proměny postav ve vztahu k princezně. Nejvíce uchopitelná a přesvědčivá byla socha krále v podání Pavla. Ale všechny sochy prošly znatelnou proměnou hlavně ve výrazu obličeje.

     Poslední aktivita – setkání s Chocholoušem proběhla velmi rychle. Princezny se začaly vymlouvat a bylo pro žáky velmi těžké udržet „duchaplný“ rozhovor. Pohádku jsme dočetli a po krátké diskusi, co mohla znamenat ona proměna, jsme navázali ještě na další citáty, které jsme si společně vysvětlili.

     Vrátili jsme se k postavám, které jsme v úvodu zaplňovali vlastnostmi. Došlo ke skutečným proměnám a při reflexi práce s touhle pohádkou si žáci asi nejvíce uvědomili, kde se skrývá opravdová krása.

      Závěr a reflexe 

      Práce s pohádkou o Chocholoušovi se zdála nejnáročnější. Mnohem více než v předchozích příbězích se v ní prolínala realita a žáci si uvědomovali kontext. Mnohdy se ukázalo, že Chocholouše děti vnímají jako někoho, koho dobře znají nebo se v jeho situaci dokážou představit sami sebe. Vzhledem k tomu, že hodina byla časově nestandardní, bylo na vše více času, ale některé aktivity byly zbytečně dlouhé – např. rozhovor s Chocholoušem. Pro některé žáky (Nela, Andrea) je složité jasně a zřetelně formulovat své myšlenky. Po přestávce (pozdě večer) jsme se vrátili ještě ke všem probraným pohádkám. Žáci si přáli, aby se ještě jednou všechny přečetly v plném znění. Teď si začali ještě více uvědomovat všechny souvislosti, spojnice a odlišnosti. Měli jsme možnost mluvit o motivu narození atypického dítěte nejen jako posluchači, ale jako někdo zasvěcený, který si prošel s hlavními hrdiny kousíček jejich cesty. K dispozici jsem měla i velké množství pohádkových knížek, ve kterých jsme třeba jen podle názvu nebo přečtení prvních řádek hledali možnosti dalších podobných příběhů. O tom bych se ráda zmínila ve shrnutí své práce.

 Shrnutí projektu osmi lekcí

     Při plánování osmi lekcí jsem z počátku měla obavu, zda dokážu naplnit hodiny tak, aby byly pro žáky stále zábavné a činnosti byly pestré. V průběhu jsem si opět ověřila, že některé činnosti je potřeba zadávat mnohem konkrétněji a jiné naopak obecněji. To se vždy bezpečně ukáže na reakcích dětí, pokud mají mnoho otázek a připomínek. Vzhledem k věku žáků, kteří by se v době realizace projektu mohli zařadit již do kategorie staršího školního, věku jsem u některých žáků pozorovala větší nadhled ve vnímání souvislostí (především u Matěje, Adély a Kryštofa), u jiných pak převládal dětský pohled na pohádku a nešli více do hloubky příběhu (Andrea a Nela). Skupina pracovala se zájmem, velká motivace pro práci byla zřetelná vždy na začátku pohádek, kdy jsme pracovali s tajemstvím – představa, ze které země bude pohádka pomocí hudby, truhličky s indiciemi. Ke zdárnému průběhu lekcí přispělo vždy i to, že bylo možné se do jiné kultury podívat z hlediska současnosti a získat informace, které se mohly promítnout v náhledu na pohádku v daném prostředí. Vyplatila se i práce s kontrasty v lekcích, ať už se to týkalo střídáním pohybových a klidných aktivit, metod verbálních a neverbálních, velký přínos má z hlediska uvědomování si vážnosti situace střídání zábavnosti a vážnosti v promluvách a situacích. Z hlediska organizačních forem jsem se snažila smysluplně střídat samostatnou práci, práci ve dvojici i v celé skupině. Při realizaci jsem si uvědomila, jak je důležité, aby učitel nezahltil informacemi skupinu a jasně, stručně vysvětlil zadání, kdy je prostor pro dlouhou diskusi a kdy je prospěšnější pouze krátká reflexe, aby nedocházelo ke ztrátě dynamičnosti a tahu celé lekce.

      Výhodu spatřuji v tom, že bylo možné závěrečnou hodinu prodloužit do druhého dne s přespáním ve škole. Nejen, že bylo dostatek prostoru na dokončení pohádky o Chocholoušovi, ale mohli jsme si společně pro sebe porovnat všechny příběhy a ještě nechat na sebe dopadnout jejich dozvuky a pokusit se je zařadit podle rozdělení v úvodní lekci. V příjemné atmosféře proběhla večeře ve vietnamském stylu (misky, rýže, hůlky), u které jsme diskutovali o pohádce Kokos i ostatních. Reakce žáků na projekt byly kladné.

Po ukončení projektu jsme se ještě k příběhům stále vraceli a v různých pohádkových knihách jsme hledali podobné motivy. Žáci byli tímto tématem osloveni, nosili knihy z domova a ujasňovali jsme si možnosti i jiného způsobu narození nebo získání dítěte (např. pomocí kletby, kouzla, záměny apod.) a opět jsme porovnávali s našimi pohádkami. Ukázalo se, že žáci začali vnímat pohádku v širších kulturních souvislostech a začali jsme přemýšlet o inscenačním zpracování některé z nich. Tím byl naplněn i další můj cíl, a to ukázat dětem cestu k pohádce a uvědomit si ji jako možný materiál pro inscenování. Z dílčích cílů bylo možné vypozorovat, jak se od první lekce žáci stále více ponořovali do problematiky příběhu a prostřednictvím dramatických metod a technik jsou jím vtahováni a zasaženi. Velmi výrazně žáky ovlivnila i úvodní lekce, která vnesla pohled na pohádku jako na předmět zkoumání. Závěry, které si žáci vyvodili, byly smysluplné – pohádka není jen pro malé děti, je to vědecká disciplína. Také v tomto duchu k ní postupně přistupovali. Pozitivní přínos shledávám především v tom, že se v žácích upevnil pozitivní postoj k jinakosti vůbec. Často docházelo v neformálních diskusích k odkazům na realitu a svět kolem nás. Konfrontace prostředí a vztahu osob k hlavnímu hrdinovi vedla uvědomování a formování si vlastního názoru a postoje. Vzhledem k tomu, že ve skupině je žačka diagnostikována pedagogicko-psychologickým zařízením jako pomalá a pohybově znevýhodněná, byly tyto lekce pro skupinu velkým přínosem pro vnímání a práci s odlišnostmi.

Prameny

1. NĚMCOVÁ, Božena; Marianské dítko – O Palečkovi – Podvedený lišák, Knihovna pohádek, s. 9, I.L. Korbel, Praha 1899, zdroj - National Library of the Czech Republic

2.GRIMMOVÉ, Jacob a Wilhelm, Pohádky: Praha, Odeon 1988.  2. vyd., 285 s. Ilustroval Jaroslav Šerých

KLINDEROVÁ, Iva a KLINDERA, Odolen: Vietnamské pohádky. Praha: Odeon, 1974. Lidové umění slovesné (Odeon).

PERRAULT, Charles, Jeanne-Marie LEPRINCE DE BEAUMONT a Marie-Catherine Le Jumel de Barneville AULNOY. Francouzské pohádky. Praha: Odeon, 1990. Klub čtenářů (Odeon). ISBN 80-207-0118-4.

[1] Pentatonická hudba je založena na pěti tónech v oktávě, vycházíme z tóniny C dur (tóny, které budeme používat – C, D, E, G, A, C). Tato hudba je jednoduchá a výrazná, vyskytuje se ve starých kulturách, je to nejstarší hudební systém, který je výrazně rozšířený po celé Asii. Výhodou tohoto systému je, že všechny tóny spolu vzájemně ladí

[2] Zbořilová, Klindera, 1984, str. 9

[3] Pančatantra – sbírka bajek a dalších vyprávění původem z Indie, vznikla mezi roky 300 – 200 let př. n.l., obsahuje stručné a výstižné ponaučení

 

 

Workshop o Ezopovi patří do kategorie Základních uměleckých škol nejen proto, že se v ZUŠ uskutečnil, ale hlavně proto, že v LDO ZUŠ učí všechny tři jeho autorky  - lektorky. Ivana Matykánová je domácí, učí na LDO v Zábřehu na Moravě, Bára Fuková v Jindřichově Hradci a Lenka Kohoutová v Nepomuku. Práce byla praktickou součástí výuky didaktiky dramatické výchovy na  KDV DAMU v Praze. Workshop umožnil dětem i lektorkám bližší seznámení s dílem dvou autorů, kteří byli po léta u nás zakázáni a k nimž by bylo možné se vrátit i na základě dalších jejich knížek o fenoménech světové kultury napsaných pro děti. Vedle Ezopa jsou to Paleček krále Jiřího, Enšpígl, Baron Prášil a Kocourkov. Všechny vyšly v 60. letech v Albatrosu (původní název SNDK), některé po dlouhé přestávce znovu počátkem 90. let.

 

Ezop

Barbora Fuková, Lenka Kohoutová, Ivana Martykánová

Realizace:

ZUŠ Zábřeh, učebna LDO, 11. 3 2017, pětihodinový workshop, rozdělený do dvou bloků

Skupina:

13 dětí ve věku 7 – 16 let, děti se vzájemně neznaly, část jich neměla zkušenosti s prací v LDO

Literární předloha:

Josef Hiršal – Jiří Kolář: O podivuhodném životě mudrce Ezopa[1]

Pomůcky:

sádrové obvazy, misky s vodou, vazelína, akrylové a temperové barvy, provázek, štětce, fixy, papíry, balicí papír, barevné lístečky s písmeny, nahrávka antické hudby, přehrávač, papírové utěrky, mikrotenová plachta, osvětlení, kniha J. Hiršal – J. Kolář – O podivuhodném životě mudrce Ezopa, informace o Ezopovi, bajka Pravdomluvný člověk a úlisný lhář

TÉMA:

Zevnějšek člověka nevypovídá o jeho vnitřní hodnotě, důležitý je intelekt a morálka

Život v otroctví, omezení svobody, porovnání dnešního a tehdejšího života

Otevření otázky spravedlnosti

Ezopův život a jeho bajky – bajka jako východisko pro morální ponaučení

CÍLE:

  1. Osobnostně - sociální
  • Vytváření vlastních morálních hodnot
  • Hledat vlastní názor na problém a obhájit ho, formulace argumentů
  • Práce ve skupině a společná zodpovědnost za výsledek práce
  1. Dramatické
  • Rozvíjet hru v roli a improvizaci
  • Seznámit děti s výrobou sádrových masek a jejich použití v realizaci bajky
  • Práce s příběhem – zkoumat témata a konflikty dané doby
  1. Vzdělávací
  • Seznámení s antikou a antickým divadlem, učit se poznávat některé rysy antické doby
  • Seznámit se s dílem Jiřího Koláře jako výtvarníka, který ilustruje knihu O podivuhodném životě mudrce Ezopa

 

I. BLOK

1. Skupinové přivítání

Žáci se seznámili s organizací dne, s bezpečnostními zásadami, s prostorem a  základními  pravidly, podle kterých se budou řídit

2. Seznamovací hra

  1. Všichni sedí v kruhu, každý se představí jménem. Při dalším opakování vysloví ještě jméno někoho z kruhu, přičemž se nesmí jméno opakovat. Poslední řekne jméno prvního. Hra začíná, že si jednotlivci při vyřčení jména vymění místa. Tempo se stále zrychluje. Chvíle na vydýchání a vytvoří se další „síť“ s názvy zvířat, začínající na první písmeno jmen hráčů. Nejprve se rozjede jedna síť, potom paralelně druhá, ale v této variantě pouze slovně.
  2. Všichni sedí v kruhu a začíná jedna z lektorek. „Já jsem …a ráda…“  Pantomimicky znázorní činnost a posléze ostatní opakují a znázorňují činnost. „Ona je… a ráda…“
  3.  Od činnosti k vzezření. „Já jsem … a mám velký nos.“Pantomimicky znázorní  a posléze ostatní opakují.

3. Tvář, výraz, sympatie

  1. vymezení hracího prostoru (cca 6x6 m) barevnou látkou s potiskem různobarevných   obličejů, antická hudba; štronzo x portamento

Úkoly – na signál chůze pouze po některých barvách, změna pohybu ve 3D prostoru, chůze po obličejích ženy, muže; vyhledat veselý x smutný výraz, barvy vlasů, pohyb s omezením (tím se hráči fyzicky dostávají do různých pozic, které např. mohou napovídat nějaký handicap), obličej sympatický, zlý, hezký, hodný apod. Každý si vybere jeden obličej a pokusí se podle něj popsat a zkusit říct, jaký ten člověk asi je a podle čeho tak soudí

  1. Simultánní hra v roli -  po výběru tváře chodí žáci po prostoru na hudbu, postupně se tím člověkem mohou stát. Určí si, jaké má tento člověk vlastnosti (mohou i písemně zaznamenat).  Na signál se utvoří dvojice těch, co jsou k sobě nejblíže. Jak by vypadal rozhovor těchto lidí? (může se opakovat vícekrát, pokaždé jiná dvojice).
  2. Diskuse: Podle čeho žáci usuzovali vlastnosti dané osoby? Jaké bylo setkání s určitými osobnostmi.
  1. Ideál krásy a dobra (kalokagathie)
  1. Rozhovor, podle čeho usuzujeme, že je člověk krásný, co pro děti znamená ideál krásy a dobra, v jaké době se setkáváme s tímto pojmem (v antickém Řecku).
  2. Popis doby - Lidé se nespokojili s bohem jakožto s jediným zdrojem informací a inspirace. Je sice pravda, že bůh zaujímal jisté místo ve starověké kultuře, ale už ji nedokázal ovlivňovat celou. Antičtí lidé nebyli první, kteří vzhlédli k přírodě, matematice, poesii, divadlu, chemii a obloze. Ale jako první dovedli popisovat věci přesně, systematicky a hlavně zcela nezávisle na náboženství, jen podle vysledovaných a potvrzených výsledků. Dokázali si vybudovat funkční a prosperující státy, tudíž se mohli více zajímat o kulturu, společenské vědy a technické disciplíny. Měli čas na jejich zdokonalování a vývoj. Řecko bylo zakladatelem moderního divadla, lidé se obklopovali pozemskou krásou, zabývali se filosofií a snažili se najít vyrovnaný a dobrý život.
  3. Vznik bajky - Ve starověkém Řecku vzniklo mnoho uměleckých děl a žánrů, které mají odraz i v současné době. Po třídě jsou ukryta písmenka, ze kterých žáci složí slovo BAJKA. Úkolem je, najít všechna písmenka, zapsat si je, ale nikomu děti nesmí dát najevo, kde jsou písmenka ukryta.
  4. Rozhovor o tom, jestli nějakou bajku děti znají a jestli znají někoho, kdo bajky psal. Diskusí se dostaneme k Ezopovi.
  5. Aktivita – honička „Loktovačka“ (podle toho jakou bajku děti znají, vybereme 2 zvířata, která použijeme do honičky) – dvojice, které se jednou rukou drží, druhá v bok a vytvoří tak loktem domeček. Honí např. lev myšku, která se zachrání tím, že vběhne do domečku (chytne se za loket někoho ze dvojice). Druhý ze stojící dvojice se okamžitě stává lvem a původní lev se promění v myšku.
  6. Vydýchání, každý si v prostoru najde místo, kde se mu bude nejlépe poslouchat.
  7. Přečtení bajky – Pravdomluvný člověk a úlisný lhář

 

Pravdomluvný člověk a úlisný lhář

Putovali světem.

Šli dlouho, předlouho,

Až přišli do opičí země,

Kde vládl samozvaný opičí král.

Když poutníky spatřil,

Rozkázal je zajmout a vyslechnout.

Potom poručil zhotovit

A donést na nejvyšší místo císařský trůn

A shromáždil kolem všechny obyvatele.

Sotva byl rozkaz vykonán,

Přikázal cizince přivést

A přede všemi se jich otázal, za koho jej považují.

„Ty jsi král!“ řekl úlisně lhář.

„A kdo jsou ti kolem?“

„To jsou tvoji dvořané,

Rytíři a hejtmané,

Vojevůdci, štítonoš,

Správce, maršál, jídlonoš,

Komorník a bojovníci,

Poddaní a služebníci.“

Jakmile opičák uslyšel

Poklonu tak lichotivou

Pro něho i ostatní,

Štědře muže odměnil.

„Když je tak oblažil svým lhaním lhář,“

Uvažoval pravdomluvný,

„oč víc budu poctěn já, řeknu-li pravdu!)

 

Jak tak uvažoval,

Král ho zavolal a zeptal se:

„Nyní pověz ty, kdo jsem já

A všichni moji věrní?“

„Jste jeden jako druhý, obyčejné opice!“

Pravil ten, který miloval pravdu.

 

Král neodpověděl

A dal ho opicemi roztrhat

 

  1. Rysy bajky – o čem tato bajka vypovídá, jak souvisí s předchozími aktivitami.

Vybírání postav z bajky, určení charakterů.

  1. Seznámení s výrobou masek ze sádrového obvazu – opičák – král, poddaní, pravdomluvný a lhář (teorie – antické divadlo a masky, amfiteátr, herci, koturny…)
  1. Výroba masky – příprava prostoru, ošetření pleti vazelínou, základní bezpečnostní instrukce, instrukce k postupu práce

Konec prvního bloku – během pauzy dodělávání masek, shrnutí

 

II. BLOK

  1. Aktivita – Všichni jsme stejní?
  1. Pohybová aktivita – určí se pohyb, tvar, místo, když vedoucí řekne tvrzení, které žáky vystihuje (př. do řady se postaví všichni, kdo mají rádi špagety….). Postupně se dostáváme od zevnějšku až po charakterové vlastnosti)
  2. Po hmatu poznat obličej kamaráda, po té ohmatat svůj a zjistit, co má s kým společné.
  3. Reflexe – je těžší najít rozdíly nebo společné věci?
  1. Ezop – Kdo byl Ezop

Narodil se jako otrok, žil asi v 6. století př. n. l.

„Měl protáhlý, škaredý obličej, hlavu jako melou, oči zapadlé a uhrančivé, pleť jako hlína černou, sražený krk, baňatá lýtka, placatá chodidla, ústa od ucha k uchu, břicho jako džbán a na zádech hrb. Navíc huhňal, breptal, koktal, nedovedl ze sebe vypravit souvisle jedno slovo.

Na druhé straně byl obdařen velkou moudrostí, chytrostí, vtipem a veselostí, takže dovedl každého rozesmát a poradit i tam, kde se zdálo, že je se vším amen a všechno na dobro ztraceno.“ (Čtení z knihy – Dar bohyně Isis, str. 9)

  1. Dekorace masek temperovými barvami
  2. Ezop a jeho život
  1. Vyprávění, seznámení s jeho životem:

Ezop se během svého života dostal k mnoha pánům, ale díky své výmluvnosti a chytrosti se z otroctví vymanil. Své pány i ostatní občany bavil svými příběhy a hádankami. V každém bylo skryto nějaké poučení.

  1. Aktivita

Ve třídě jsou rozmístěny lístečky s poučením, děti mají ve dvojici vyjádřit ve dvou živých obrazech moment konfliktu. Tzn. určit si prostor, kde se odehrává konflikt, kým žáci jsou, co bylo původcem děje a konflikt zapříčinilo. V další fázi budou žáci situace rozehrávat a ve třetí fázi dostanou instrukci sestrojit třetí obraz, který bude zachycovat možné řešení konfliktu. – Diskuze

„Svádět vinu na poctivé

A sám chodit krást-

Lapí tě později či dříve

Vlastní lež jak past.“

 

„Dobrý skutek člověku

Stokráte se vrací.

Na světě se od věků

Dobro dobrem splácí.“

 

„Chceš – li znát sídlo lidské ctnosti,

Nehledej v slovech! Značí lež!

Jen v jednání bez záludnosti –

Jinde pravou ctnost nenajdeš!“

 

„Jazyk, jenž se propůjčuje zlému,

Často nese smrt i nevinnému.

Lstivý jazyk nevěstí

Nic než zlo a neštěstí!“

 

„Vlk má vždycky vlčí cíl,

Dravec dravčí spády.

Přítel, jenž se osvědčil,

Není hoden zrady!“

 

Přímý leckdy nevděk sklidí

Se svou pravdomluvností,

Pravda uším mocných lidí

Často je jen drzostí!“

 

Žáci popíší a vysvětlí význam poučení, které by vystihovalo předchozí bajku, podle čeho se řídili.

  1. Reflexe
  1. Ezop a král

Kam Ezop přišel, všude ho vítali a naslouchali jeho moudrým a poučným rozprávkám. Tak se na svých cestách dostal až do Babylónie. (četba z knihy str. 75 ) – využití hádanek z textu.

…..později byl Ezop obviněn ze spiknutí proti králi. Měl být popraven, ale šlechtic, který ho měl popravit, ho ukryl na svém statku v hrobce. Král Likur dostal opět další úkol od krále Nektanabuse, se kterým si nevěděl rady.

Chci vystavět strmou věž tak, že její témě

oblohy se nesmí dotknout, ani pata země.

Nařiď proto co nejdříve, ať se ke mně vypraví

zedníci a kameníci, kteří stavbu postaví.

odpovíš-li i na otázky, které ti hodlám ještě dát,

daně i důchod ze všech mých zemí deset let můžeš pobírat.

Diskuse o tom, jak by si s tím poradili žáci. Navození tématiky řešení problémů – každý problém má řešení.

Aktivita – Gordický uzel

Děti se seskupí do kruhu těsně vedle sebe, zavřou oči. Zvednout nejprve levou ruku a chytí se něčí ruky. Poté zvednout pravou ruku a opět se někoho chytí. Následně otevřou oči a jejich úkolem bude se rozmotat. Žáci se snaží najít řešení a vymotat se ze zauzlování, aniž by si ruce protáčeli nebo se pustili.

Posunutí příběhu

Když král hořce litoval, že nechal popravit jediného, kdo mu mohl pomoci, šlechtic přivedl Ezopa ke králi. (str. 86. Ezop a Nektanabus – jak si s tímto úkolem Ezop vtipně poradí)

  1. Ilustrace Jiřího Koláře – seznámení s knihou a jejími ilustracemi, při čtení kapitoly Ezop a Nektanabus žáci se pokusí zachytit obsah. (kresba na balicí papír fixou, kolorování anilinovými barvami.) Vyvěšení kreseb ve třídě.
  2. Dramatizace bajky

Žáci se rozdělí do dvou skupin. Úkolem je zpracovat bajku Pravdomluvný a lhář (využití masek) prostřednictvím 3 živých obrazů.

      a) Samostatná práce ve skupině, postihnout nejdůležitější momenty bajky

                  b) Domluva na podobě živých obrazů

c) Rozehrávání na signál

d) Předvedení před druhou skupinou

  1. Ezopova smrt

Krátké vyprávění o soudu v Delfách a o Ezopově smrti

  1. Závěrečná reflexe 

Kruh – žáci se vzájemně chytí tak, aby každý držel levou rukou palec levé ruky spoluhráče. Tím se vytvoří kruhový otvor (měšec), ze kterého si každý pro sebe vezme něco, co mu dnešní den přinesl, nebo pro něj bylo zajímavé.

 

KOMENTÁŘ K REALIZACI PROJEKTU:

Původně byl projekt postaven na dva dny pro děti věkové skupiny 10 – 12 let. Vzhledem k možnostem využití prostoru v ZUŠ byl projekt realizován v jednom dni. Věková skupina dětí byla rozmanitá – od 7 let do 16, což se v průběhu dne ukázalo jako výhoda. Děti se navzájem neznaly a proto i seznamovací úvodní aktivity byly smysluplné, děti neseznamovaly pouze s námi, ale i navzájem. Úvodní část trvala déle, než bylo v plánu, ale opět to bylo přínosné pro další práci, protože děti velmi brzy ztratily ostych. 

Velmi zábavná se ukázala i část s jednotlivými úkoly po barevné látce s obličeji. Při charakterizaci jednotlivých postav docházelo k vtipným setkáním. Pozitivní bylo, že nikdo handicapované osoby nijak nezesměšňoval. Pod celou touto aktivitou byla plánovaná podkreslovací antická hudba, ale ukázalo se, že to nebylo úplně vhodné. Některá část působila na děti v pohybu trochu stísněně, proto jsme ji dále již nepoužívaly.

V části, kde jsme se zabývali starověkým Řeckem, se ukázalo, že některé děti mají velké znalosti o tomto období ať už ze školy nebo z domova. Samy se dostaly při setkání se slovem bajka na Ezopa.

Celý projekt probíhal podle plánu až do doby výroby masek. Děti měly na výběr, pokud by někdo nesnesl masku na obličeji, může si udělat papírovou. Této možnosti využil pouze jeden 7letý hyperaktivní chlapec. Naše obavy, jestli děti nebudou mít klaustrofobický problém, nebyly naplněny. Podařilo se i dobře zkoordinovat čas, kdy některé děti odcházely domů na oběd. Masky se postupně dodělávaly a nechaly schnout. Ukázalo se, že sádrová vrstva potřebuje delší dobu na úplné zaschnutí. I přesto se podařilo masky dekorovat. Tato činnost také zabrala více, než bylo předpokládáno. Odpolední část z časových důvodů byla tedy zkrácena, vypustily jsme část Ezop a král  a vyřadily jsme i  kreslení  podle Jiřího Koláře,  děti se s knihou pouze seznámily. Dramatizace bajky proběhla velmi dobře, bylo možné ve třídě navodit opravdu divadelní atmosféru s úplným zatemněním, jevištěm a světly. I přes krátkou chvíli na přípravu děti dokázaly využít některé rekvizity a rozehrávané obrazy velmi dobře vystihly daný příběh.

Nejvýraznější byla asi reflexe, kdy si jednotlivé děti s sebou odnášely něco z hodiny, co by si chtěly uchovat.

Např. „Já si odnáším to, že má spoustu dětí velkou fantazii, jako mám já.“

„Já si odnáším to, že je někdy dobré lhát.“

„Já si odnáším poznání, že se dá spolupracovat i s malými dětmi.“

 

 Situace pro naši společnou přípravu nebyla jednoduchá. Časová vytíženost a velká vzdálenost mezi námi nám umožnila pouze elektronický způsob komunikace. Řadu důležitých detailů jsme tedy řešily až večer před samotným seminářem, kde jsme se mohly spolu sejít osobně. I přes to, byla naše příprava a následné vedení skupiny smysluplná, s jasně vytyčeným cílem, který se nám podařilo naplnit. I přes to, že jsme z časových důvodů nestihly všechny naplánované aktivity, jsme přesvědčené, že děti, které náš program absolvovaly, odcházely spokojené, plné nových zážitků a zkušeností. Řada dětí, která se díky tomuto semináři setkala poprvé s dramatickou výchovou, zvažuje studium tohoto oboru. Kladné ohlasy zazněly také z řad rodičů. Vedení školy, kde jsme seminář absolvovaly, bylo k našemu záměru vstřícné a s jeho průběhem a ohlasem spokojené.

 

[1] HIRŠAL, Josef a Jiří KOLÁŘ. O podivuhodném životě mudrce Ezopa, který rozuměl řeči ptáků, zvířat, hmyzu, rostlin i věcí. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1960.

 

Obsah