Slovensko

Napsal uživatel evamachkova dne So, 04/21/2018 - 10:52

Obsah kapitoly:

Bratislavské pověsti

Juraj Jánošík - pověst a historická pravda

 

Bratislavské pověsti

Vzdělávací oblast

Historie, literatura

Téma

Život města, jeho ohrožení nepřáteli, významné události a osobnosti minulé doby. Rozdíly mezi pověstí a historií, popř. rozdíl mezi historickou pověstí a příběhy démonických bytostí.

Látka

Mária Ďuríčková rekonstruovala příběhy z různých pramenů. Zde je výběr pověstí historických, včetně příběhů nebo osobností, které jsou historicky doložitelné.

Zotmund. Příběh z roku 1052, kdy Bratislavu obléhal německý císař Jindřich III. Vypráví o rybáři Zotmundovi, který se hradnímu řžupanovi Urošovi nabídl jako zachránce města. V noci se vyplížil z brány, u Dunaje si uřízl dutý rákos a použil ho jako šnorchl. Pod vodou navrtal díry do německých lodí, které se potopily, a vojsko odtáhlo.

Martinské husy.  Tataři porazili vojsko krále Bély IV. A ten musel uprchnout. V Bratislavě zabušil na dveře rabína, který králi a jeho družině poskytl přístřeší. Druhý den židovská obec uspořádala pro krále hostinu a obětovala na ni sedm husí, připravených na svátky. Na závěr hostiny král nabídl, že splní židovské obci přání, přáli si, aby směli vždy na sv. Martina přinést králi sedm vykrmených husí. Tato tradice se pak každý rok uskutečnila a židé měli možnost s králem mluvit o svých problémech.

Otcové města. Město bylo obklíčeno nepřáteli, kteří žádali výkupné. Na popud radních sebrali občané potřebné peníze a dvanáct radních je neslo nepříteli, ale ten je pobil. Občané se pak bránili a obklíčení přežili. Od té doby se ale v Burgu, kde sídlila radnice, vždy při nebezpečí objevovalo dvanáct duchů radních. Objevili se, i když se v Burgu ubytoval Napoleonův důstojník, bojoval s duchy, ale nikdy se už v Burgu žádný nepřítel neubytoval.

Ďábelský doktor. Bratislavu navštívil i Paracelsus, lékař a alchymista, významný renesanční vědec.  Tvrdilo se o něm, že byl spolčen s ďáblem.

Pověst o starci. V Bratislavě žil i Mikuláš Drabík, kazatel a vizionář, odpůrce a kritik Habsburků. Byl spolužákem Komenského a jemu také poradil, aby šel k Rákosím do Blatného Potoka. V Bratislavě byl v r. 1671 popraven jako kacíř a zrádce pro kritiku Habsburků.

Bratislavský Faust. Příběh Johana Kempelena, bratislavského rodáka (1734 – 1804), který se proslavil jako konstruktér mechanického šachového přístroje a dalších na tu dobu velmi zvláštních vynálezů.

Literatura

Mária Ďuríčková: Dunajská královna, přel. J. Kintnerová, Albatros, Praha 1982

 

Juraj Jánošík – pověst a historická pravda

Vzdělávací oblast

Vlastivěda, historie, literatura

Téma

Na základě historické události vznikají pověsti, které jsou čtenářsky, resp. posluchačsky obvykle populárnější než historická pravda. Je tomu zřejmě tak proto, že nejsou komplikované, neznají pochybnosti a varianty výkladu, pracují s emocemi, a mj. i s dramatičtějšími zlomovými událostmi.

Látka

Pověst: Podle pověsti Juraj Jánošík studoval na kněze, když ho povolali domů, že matka umírá. Zůstal u ní stejně jako otec, který proto nešel na robotu. Oba byli biti sto ranami, otec to nepřežil a matka brzy na to zemřela, Juraj proto odešel do lesa. Setkal se tam s vílou, která mu darovala opasek s žilkou, která mu zaručovala sílu a schopnost přežít. Dal se na zboj, co horní chlapci uloupili bohatým, z toho dávali chudým, mstili se za útlak. Ale Janošík byl lstí chycen a popraven.

Historie: Narodil se roku 1688 v Terchové, kde strávil dětství. Roku 1706 nebo 1707 vstoupil do kuruckého vojska (protihabsburští povstalci), čímž se zbavil poddanských povinností. Vojsko pak opustil, vrátil se do Terchové a přidal se k armádě císařské. Jako strážný ve vězení v Bytči hlídal mj. Tomáše Uhorčíka a spřátelil se s ním. Jánošíka ale rodiče z vojenské služby vykoupili a Uhorčíkovi se podařilo z vězení uprchnout. Navázal kontakt s Janošíkem, ale brzy na to ze zbojnické skupiny odešel a Janošík se po jeho odchodu stal kapitánem. Ale zbojničil jen od podzimu 1711 do zimy 1713. V roce 1712 byl během návštěvy u Uhorčíka zatčen, ale prokázal nevinu. V lednu 1712 by Jánošík (stejně jako  Uhorčík) zatčen a v březnu 1713 odsouzen a popraven zavěšením na hák, což byl nejbolestivější způsob smrti.

istorieHistorie

Prameny

Alois Jirásek: Staré pověsti české

Václav Cibula: Jánošík, Albatros, Praha 1981

 

Obsah