Mediální výchova

Napsal uživatel admin dne Ne, 10/14/2018 - 21:18

Život s médii a reklamou

Vzdělávací oblast

Průřezové téma Mediální výchova

Téma

Média všeho druhu jsou nezbytným zdrojem informací a prostředkem lidské komunikace, problematická jsou ale v tom smyslu, že umožňují manipulaci čtenáři, diváky, posluchači, uživateli, velmi často k jejich škodě. Je třeba umět se manipulaci bránit, rozeznávat ji a reagovat na ni adekvátně.

RVP: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělní, fungování a vliv medií ve společnosti

Látka

Problémy v komunikaci:

  1. Lež jakožto vědomá nepravda, využívaná k manipulaci, obraně (v případě viny nebo neznalosti), lež ve vlastní prospěch; nevědomé lhaní na základě přijetí cizího sdělení, zapomínání, podléhání stereotypům; lež ve prospěch druhého „milosrdná lež“

  2. Polopravda – neúplná pravda, úhybné manévry, naopak přidávání dodatků a detailů, které zkreslí pravdu, nic neříkající výpověď

  3. Komolení (viz dále)

  4. Reklama – předstírání pomoci zákazníkovi, ve skutečnosti ve prospěch prodejce

Politika – komolení pravdy

Získávání mocenské pozice ne argumentací, ale výmluvností, racionalizací, charismatem, skrze vztahy mezi účastníky, vliv emocí, vliv na masu přes jedince, kteří jsou názorovou autoritou

Komolení – záměrné i nezáměrné, měnit k nesrozumitelnosti, ale lze komolit i v srozumitelné výpovědi. Cenzura – vynechávání podstatných informací, překrouceným podáváním pravdivých informací, což sdělení dodává jiný smysl, než měla původní sestava informací; zmatení - příjemci nedochází smysl výpovědi, záměrně promíchané; konspirativní způsob komolení – vkládání záměrně zkreslujících fragmentů, vznik fám, bezostyšné lhaní.

Vliv na příjemce – fungují davové jevy – emoční nákaza, regrese v mase lidí, davová projekce, snadno vyvolaná sounáležitost – závislost slov na představách

Příklad pomluvy v politice – Zeman – očernění Zielence – u soudu beznadějné, protože řekl, co slyšel od někoho, kdo to slyšel od jiného…

Lhaní v žurnalistice - důležitost volby slov - „mrtvoly“ nebo „oběti neštěstí“ – stáří versus vysoký věk; fikce se snadno stane přesvědčivější než pravda; práce se zdroji a fakty – spojování, interpretace, způsob prezentace, selekce, upřednostnění zanedbání

Nepravdivost stereotypů – charakterizace jednotlivce podle toho, že je členem určité skupiny (stáří, každý Rom…, muslim…) má to vnést řád, usnadnit porozumění; zjednodušování, zaměřování našeho vnímání - stereotypy jsou sociální klamy - stereotyp neexistuje, je to kulturně civilizační fakt. Stereotypy ulehčují rozhodování, posuzování, emocionální úleva – nemusíme vždy znovu zvažovat, zrychlují rozhodování, organizují svět, odvádějí nás od zkoumání podstaty světa

Bulvár – prezentace celebrit, práce s pudovými emocemi, vytváření nových celebrit, pomluvy, vychází ze zákulisních informací a klepů, vyvolávání paniky, skandálů, vstup do soukromí, ohrožování zajímavých osobností, lži o nich, včetně fotografických lží a polopravd (paparazzi). Velké titulky, obrázky, málo textu, vulgárnost jazyka

Reklama: taktika prodejců - nadsázka, přehánění – míra nadsázky; ovlivňování umisťováním zboží, záměrné budování nákupních středisek tak, aby zákazník bloudil, byl závislý a nic neminul, totéž změny v uspořádání obchodu, důležité zboží je na konci cesty (např. pečivo); kalkulace s důvěrou, vyvolávání kognitivního a emočního zmatku; klamavá reklama, přehánění má mít své meze

Sociální sítě a lež, polopravda, nabídka, manipulace

Možnosti konfrontace lži, polopravdy, komolení a přehánění v běžném životě – situace dítě-rodič, dítě – sourozenec, kamarád – kamarád, žák – učitel… Obdoby v politice, žurnalistice, obchodě.

Literatura

Mark Deuze: Media life – Život v médiích, přel. P. Izdná, Karolinum, Praha 2015

Zbyněk Vybíral: Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci, Portál, Praha 2015

Texty

Fáma a Potěmkinovy vesnice, Hana Doskočilová: Damoklův meč, Albatros, 1991

(Krátké příběhy vysvětlující pojem či pořekadlo.)

Jako za starých časů, Karel Čapek: Apokryfy, Borový, Praha 1947

(Na agoře se lidé přou, zda je Nikomachos vinen či nevinen, ačkoli nevědí, z čeho je obviňován. Podléhání emocím, bezmyšlenkovitost - kdyby šlo o otázku, jestli řezník šidí, skutečnost by zjistili snadno.)

Mahárádža a holič, Jiří Marek, Nejkrásnější zahrada, Indické pohádky, Čs. spisovatel 1973

(Mahárádža se dozví od holiče, že se v zemi žije skvěle, ministr zjistil, že holič je bohatý, vzal mu zlato, příště holič tvrdil, že se žije zle. Soudil podle sebe a momentální situace – dvojí hledisko subjektivně zabarvené.)

Situace z příběhů a jejich odlišný či proměnlivý obraz v různých médiích.

Obsah