Hodnoty a hodnotové žebříčky

Napsal uživatel evamachkova dne Pá, 10/19/2018 - 13:17

Hodnoty existují jen v našem myšlení a projevují se v našem osobním hodnocení lidí, situací, věcí a jevů. Na základě hodnotového žebříčku, tj. hierarchie hodnot v našem myšlení, vznikají postoje, které se projevují v našem jednání a chování. Hodnoty, které vyznáváme, jsou věcí subjektivní, jsou to hodnoty pro konkrétní osobu, a jedinec od jedince se mohou lišit. Ovlivňuje je ovšem i prostředí, v němž žijeme, sociální skupina, k níž patříme, kultura, jejíž součástí je naše společnost. Hodnoty znamenají, co je pro nás morální, trvale žádoucí, nebo nemorální a nežádoucí. Podle toho, jaké člověk vyznává hodnoty, je druhými také hodnocen. Na základě hodnot vznikají postoje, které jsou získané vlivem prostředí a zkušeností, nápodobou, identifikací, poznáváním. Zaujímáme často postoje i k tomu, co známe minimálně nebo „z druhé ruky“, a to je speciální druh postojů – předsudky. Ty jsou zpravidla vysoce emocionální a proto také těžko vyvratitelné věcnou argumentací. [1]

K vytváření hodnotových žebříčků a postojů mohou efektivně přispívat dramatické aktivity, „vstup do bot druhého“. Umožňují jak empatii, tak objektivní pohled z více úhlů, což umožňuje, aby si jedinec aktivně vytvářel, respektive dotvářet či přetvářel, vlastní hodnotové žebříčky vlastní aktivitou a řešením problémů.

Velmi bohatým literárním zdrojem hodnot jsou pohádky, pověsti, legendy, báje a mýty. Jsou to žánry, které životní hodnoty lidí vyjadřují  jejich „viditelným“ jednáním. Často porovnávají chování žádoucí (morální) s nežádoucím (nemorálním) a většinou také jejich příběhy vyúsťují v potvrzení a podpoře onoho žádoucího. Dospělým proto často tyto příběhy připadají schematické, příliš jasné a „polopatické“, ale právě toto jasné rozlišení mezi žádoucím a nežádoucím nabízí dětem a dospívajícím základní půdorys, na němž si mohou vystavět svůj vlastní systém hodnot a jejich hierarchii, aby v složitějších situacích, jaké skutečný život běžně přináší, měli základní vodítko, podle něhož je mohou hodnotit a reagovat na ně.

 

[1] Výklad o postojích a hodnotách viz např. Nicky Hayesová: Základy sociální psychologie, přel. V. Smékal, Portál, Praha 1998

 

 

Život a dílo

Vzdělávací oblast

Etická výchova

Téma

Co člověk dává světu, jeho dílo, hodnoty které opatruje, je to nejcennější v životě. Proti tomu stojí závist a mstivost vladaře, který si svou vlastní neschopnost kompenzuje ubližováním druhým.

Látka

V kašmírské pohádce Nejkrásnější zahrada je hlavním hrdinou zahrada vezíra Asafa. Zahrada je překrásná a Asaf pozve suktánam, aby si ji prohlédl. Sultán je zasmušiklý, jeho vlastní zahrada je teprve ve výstavbě a vezírově zahradě se ani zdaleka  nevyrovná Sultán si myslí, že právě on má právo mít nejkrásnější zahradu, a proto přehradí řeku, která dodávala vláhu vezírově zahradě a svede ji k té své. Vezír se smutně dívá na svou vadnoucí zahradu, ale jeho zahradník Džafar a zahradníkova milá tanečnice Máltí  nepodléhají zoufalství, v noci prokopou hráz a voda se do vezírovy zahrady vrátí.  Rozzuřený sultán si předvolá vezíra, ale než ten stačí cokoli vysvětlit, přiženou se Džafar a Máltí a přiznají se, že hráz rozkopali oni. Sultán je na místě odsoudí k smrti, ale kdosi připomene, že odsouzenci je třeba splnit poslední přání. Džafar a Malti si přejí, aby skvělá vezírova zahrada měla navždy dost vláhy. Sultánem otřese fakt, že i v poslední chvíli před smrtí myslí na zahradu, na dílo, které podle nich musí zůstat zachováno, i když oni přijdou o život.

Literatura

Jiří Marek: Nejkrásnější zahrada. Indické pohádky, Čs. spisovatel, Praha 1979

 

Oběť

Vzdělávací oblast

Etická výchova

Téma

Co je důležitější – uchovat si domov, majetek, věci, nebo zachránit lidský život?

Látka

V ukrajinské pohádce Nalezený otec tři bratři osiří a zůstanou v bídě. Vydali se do světa a potkali strace o holi, který se nabídl, že bude jejich náhradním otcem. Zavedl je daleko, nejstaršího oženil s dívkou, která měla statek, prostředního s dívkou, která měla mlýn, na nejmladšího zbyla jen chudá dívka s chalupou. Všichni tři bratři si vedli dobře, a když je po letech stařec navštívil, oba starší odmítli postarat se o chudáka. Hned po jeho odchodu statek i mlýn vyhořely. Jen nejmladší starce přivítal a pohostil, jak mohl. Přitom se ukázalo, že je smrtelně nemocný a vyléčí ho jen popel z vyhořelé chalupy. S těžkým srdcem nejmladší podpálil svůj dům, ten se dá znovu postavit, ale život se člověku nevrátí. Popel starce vyléčil a okamžitě na místě chalupy stál nový pěkný dům.

Podobný motiv nejvyšší oběti se objevuje v pohádkách opakovaně. V italské Jablíčko a Slupka spolu vyrůstají jako věrní přátelé synové boháče a chudé služky.  Jablíčko se zamiluje do krásné čarodějovy dcera a uteče s ní. Přítel Slupka vyslechne víly a dozví se, co jim hrozí, zabrání tomu, ale nesmí nic vyzradit. Až v závěru, když mu hrozí šibenice, vše vypráví, ale zkamení. Čarodějova dcera otce přemluví, aby Slupkovi vrátil život. V německém příběhu O věrném Janovi je průběh podobný, služebníkovi vše prozradí havrani. Když odvypráví svůj příběh a zkamení, je možné vrátit mu život jen krví princových dětí. Stačí, aby princ napřáhl meč na svoje dvojčata a Jan obživne.

Literatura:

Italo Calvino: Italské pohádky, přel. V. Hořký, Odeon, Praha 1982

Eduard Petiška: Sedmikráska, Albatros, Praha 1984

Zlatý střevíček, přel. L. Zilynská, Lidové nakladatelství, Praha 1969

 

Umět

Vzdělávací oblast

Etická výchova

Téma

Vydělávat nebo se něco naučit? Jaká je hodnota umění a vzdělání? Jak a díky čemu v životě uspět?

Látka

Starý kupec našetřil za život 300 dukátů, a když dospěl jeho syn, dal mu 100 dukátů a poslal ho do světa, aby se naučil obchodovat jako on i jeho předkové. Abidžan vyšel s kupeckou karavanou a došel do města. V parku objevil altánek, kde stařec učil mladíky hrát šachy. To ho svedlo a za stovku se rok učil této hře. Otec byl zklamán, že promarnil peníze a rok života. Dal  mu další stovku, ale situace se opakovala, jenomže stařec v tom altánku učil hudbě. Za rok se Abidžan naučil hrát na celou řadu nástrojů. Přislíbil otci, že teď už určitě se bude učit obchodu, ale v onom altánku stařec učil psát. Když se to po roce Abidžan naučil, domů se nevrátil, a bez groše se připojil ke karavaně. Jednoho dne ho poslali, aby přinesl vodu ze studny, ale bylo tam vody jen na dně a tak se spustil dolů. Za kouzelnými dvířky našel starého déva, který si přál, aby mu Abidžan zahrál na flétnu. Dal mu za to kožený váček plný dukátů. Když mladík vylezl ven a dohnal karavanu, kupec Sulpar mu řekl, že ho ožení se svou dcerou. Napsal dopis manželce, který nesmí  cestou otevřít. Abidžan tušil zradu a dopis si přečetl, měl být popraven, a tak napsal jiný dopis, aby ho oženili s kupcovou dcerou. Když se kupec vrátil z cest, dozvěděl se, co se stalo., ale Abidžan byl právě u panovníka a hrál s ním šachy. Nakonec vyhrál a vládce usoudil, že je to ten pravý člověk, který  bude dobře vládnout a přijal ho do paláce. Nakonec si do paláce přivedl otce – obchodovat se nenaučil, ale jeho tři umění se mu vyplatila, i sedmdesát umění by bylo málo.

Literatura

Vladimír Hulpach: Za pohádkou kolem světa, Fénix, Praha 1995

 

Sdílení

Vzdělávací oblast

Etická výchova

Téma

Sdílení hodnot s druhými patří k základním a nejpodstatnějším základům fungování dobré společnosti, tím spíše se to týká příběhů a uměleckých výtvorů, které se plně uplatňují jen tehdy, jestliže vytvářejí komunikaci a pouto mezi lidmi.

Látka

V korejském příběhu O skřítcích z pohádek starý sluha Zong vypráví četné pohádky malému Munovi. Když se dovypráví pohádka, neviditelný skřítek v ní usazený putuje k tomu, komu je pohádka dál vyprávěna. Mun si však všechny pohádky nechával pro sebe a skřítci se tísnili v pytli na zdi. Když se přiblížil Munův sňatek, v noci Zong vyslechl skřítky, kteří se mu chtěli za hrabivost pomstít třmi nástrahami – dvěma po cestě byly otrávená studánka a jahody, v nevěstině pokoji pak pro jistotu číhal had. Zong zabránil všem třem nástrahám a vysvětlíil Munovi, že příběhy se mají sdílet.

Literatura

Vladimír Hulpach: Za pohádkou kolem světa, Fénix, Praha 1995

 

Odložit?

Vzdělávací oblast

Etická výchova

Téma

Odložit řešení „na potom“, jinak řečeno „nechat to vyhnít“, anebo situaci čelit a střetnout se s problémem hned? Kdy a proč to a kdy ono?  Jaký zisk to přináší?

Látka

Indická pohádka Statečná princezna: jeden král měl tři syny a tři snachy, Jednoho dne potkal při lovu Neštěstí, které se ho  zeptalo, zda má přijít ihned nebo až za rok. Král se radil s rodinou, většina byla pro odklad, jen nemladší snacha navrhla ihned – jak by snášeli celý rok čekání na Neštěstí? Král to přijal a palác ihned zchudnul a král s celou rodinou odešel do ciziny. Jen nejmladší snacha měla sedm rubínů po své matce a postupně je dala členům rodiny, aby za ně něco nakoupili, ale nikdo z nich se nevrátil. Osamělá princezna se přestrojila  do mužských šatů a nabídla králi cizí země, že za zaopatření vykoná práce, které nechce dělat nikdo jiný. Jednoho dne zneškodnila zlou čarodějnici a přitom získala její bohaté roucho. Oblékala se do něj a vydávala se za svou manželku. Po nádherném rouchu zatoužila králova dcera. Princezna přestrojená za mladíka se tedy vydala  do světa, cestou  získala hromadu hadrů, které po návratu kouzlem přeměnila  ve vzácná roucha. Král rozhodl, že svou dceru provdá za domnělého mladíka, ten to ale podmínil stavbou paláce. Na stavbě pak uviděl svou rodinu jako dělníky. Tchýně princeznu nakonec poznala a uznala, že se k ní zachovali špatně. V té době právě uplynul onen rok neštěstí, a když všichni přicházeli zpět do svého domova, Neštěstí se vylekalo a uteklo.

Literatura

Jiří Marek: Nejkrásnější zahrada. Indické pohádky, Čs. spisovatel, Praha 1975

Obsah