Od pěti do osmi

Napsal uživatel evamachkova dne So, 11/17/2018 - 10:43

Od pěti do osmi

                Většina námětů v předcházejících kapitolách a oddílech nemá určitou věkovou adresu, záleží zpravidla na metodách a uspořádání lekce. Existují však látky, které jsou zaměřené na malé děti, od předškolního věku do první a většinou i druhé třídy .Z větší části jde o pohádky, které byly od samého počátku určeny malým dětem. Jádro této části literatury pro děti tvoří jednak látky humorné, často nonsensové a příběhy varovné. Ale škála je daleko bohatší, jak dále uvidíme.  V práci s malými dětmi lze z většiny textů vytěžit i jistý druh učební látky, kterou snad můžeme nazvat „prvoučnou“, protože často jsou hrdiny pohádek pro malé děti zvířata, nabízející poznávání základů zoologie, bývají to příběhy odehrávající se v dávných dobách nebo na vzdálených místech a poskytující látky elementární historie nebo zeměpisu, nebo příběhy z každodenního života rodiny a podobně. Lze tedy s jejich dramatickým zpracováním spojit i další aktivity, další věcné učení, výtvarné, pohybové a hudební činnosti, jazykovou výchovu, na prvním stupni ZŠ i prvouku.

 

                 Neopominutelným zdrojem látek pro malé děti jsou oba Stromy pohádek z celého světa, které koncem 50. let minulého století vybrali, sestavili a převyprávěli způsobem dostupným malým dětem i dva skvělí vypravěči  – Jan Vladislav a Vladislav Stanovský, oba znalí řady jazyků a tedy i schopní vybírat z opravdu bohatého fondu světové pohádky.  Ze Stromů pohádek lze při jejich rozsáhlosti vybrat jen několik ukázek. Z větší části jde o  dobře známé příběhy v literárně hodnotném převyprávění, dětem dostupném, a přesto ne zjednodušujícím.

O kohoutkovi a slepičce. Známá kumulativní pohádka v této variantě dopadne dobře, kohoutka se slepičce podaří zachránit. Aktéry příběhu jsou studánka, švadlena, švec, svině, sladovník, kráva, louka a nebe.

O Smolíčkovi a jelenovi se zlatými parohy. Stejně jako Kohoutek a slepička jde o pohádku z díla Boženy Němcové.

O holčičce, která dala a zas brala. Africká kumulativní pohádka, v níž holčička  dává dary, ale vzápětí je chce vrátit, ale  věc už není k dispozici, dostává místo ní něco jiného. Na konci příběhu  ji vytrestá kočka. Dar představuje dýně, jehla, sekyra, miska medu, hrst zrní, krásná bažantí péra a hrnek mléka.

        Svérázné jsou varianty i těch nejjednodušších „dětských“ pohádek, které najdeme mezi pohádkami italskými, například  O třech husičkách, jak jely na svatbu je variantou tří prasátek. Od známějších verzí se liší tím, že husičky jedou tramvají přes celé město na svatbu kamarádky, a právě v tramvaji si je vytipuje vlk k večeři.

 O kohoutkovi a slepičce, jak putovali do Říma

Pohádka začíná tím, že kohoutek a slepička najdou perlu a chtějí ji donést papeži. Následují události, připomínající spíše Brémské muzikanty než našeho Kohoutka a slepičku. Kohoutek a slepička jsou papež a papežka, přidávají se k nim postupně husa hraběnka, kachna baronka, kocour komorník, osel domovník a ptáček zpěvák. Najdou v lese opuštěnou chaloupku, uloží se v ní na noc. O půlnoci přijde její majitel obr, ale zvířátka ho vyděsí a zaženou a v chaloupce už zůstanou.

Pramen:  Jan Vladislav: Král sedmi závojů

O zlé koze

Jeden pán měl kozu a tu mu pásla čtrnáctiletá dívka. Koza tvrdila, že ji pasačka přivázala a sama se bavila. Propustil ji, najal další a vše se opakovalo.  Teprve u třetí pasačky se pán sám přesvědčil, že to není pravda a kozu vyhnal. Ta se nastěhovala k babičce, která se jí bála, utekla do lesa a postupně se jí nabídli zajíc a liška, že kozu vyženou, ale podařilo se to až ježkovi, který ji pobodal.

Téma:  Sobecký, sebestředný jedinec nakonec na svoje chování doplatí.

Pramen: František Bartoš: Kytice – Albatros 1970

 

  Dospívajícím  kouzelné pohádky sdělují, že člověk si musí uznání dospělosti zasloužit svým chováním a činy. Podobně   několik pohádek pro nejmenší, které mají tři postavy od nejmladšího po nejstaršího, ve skutečnosti  sdělují dítěti, že stádium kdy něco nedokáže, je jen přechodné, brzy  na tom bude stejně, jako nejstarší bratr.

O třech malých prasátkách.

Tři malá prasátka si budují domečky jako ochranu před vlkem, Dvě mladší bez úspěchu, protože použila nevhodné materiály, i když druhé je na tom o něco lépe, než nejmenší. Teprve nejstarší, nevyspělejší prasátko dokáže úkol splnit.

O třech kozlech Větroplaších

V norské pohádce tři malí kozlíci potřebují přejít lávku, pod níž na ně číhá troll. Nejmladší a prostřední kozlíci ho odkážou na nejstaršího a ten také trolla zažene a všichni tři se mohou pást na pěkné louce.

Téma: Nemožnost dělat to či ono se zdarem je jen dočasná..

Pramen: Vladislav Stanovský a Jan Vladislav: Strom pohádek z celého světa

       Oba Stromy pohádek obsahují dvakrát dvanáct mandelů pohádek, to znamená patnáctkrát dvacet čtyři = 336 pohádek. Vedle četných zvířecích příběhů a humorek je tu i celý průřez světovým fondem pohádek převyprávěných tak, že jsou srozumitelné i přitažlivé pro menší děti, aniž utrpěla jejich literární kvalita.

      Pohádku, kterou díky  Lvu Nikolajeviči Tolstému známe jako Tři medvědy a  která je v angličtině  nazývána Zlatovláska (Goldilocks), převyprávěl s humorem Pavel Šrut v Kočičím králi, kde ostatně najdeme i další příběhy, humorného a nonsensového charakteru.

Tři medvědi a babka Chňapka

Svérázná varianta pohádky o třech medvědech, jejíž hrdinka, která vnikne do domku tří medvědů a tropí tam neplechu, je charakterizována rytmickými veršovanými kletbami, založenými na nakupení obtížných hlásek, a to ve výčtu různých rostlin, zeleniny  a ovoce.

Pramen: Pavel Šrut: Kočičí král

              Velmi populární strašidla i u dětí oblíbení skřítci mají v pohádkové literatuře nejrůznější podoby, některé natolik známé, že jsou až otřepané, ale najdou se i strašidla a skřítci zajímaví, ne zcela obvyklí a nesoucí pro děti významná témata. Celou sbírku třiceti Vladislavových variant anglických, francouzských a  italských příběhů obsahuje knížka s názvem ProPánaKrále.

O parádivé Sally

Parádivá Sally se ustavičně něčím chlubila, ale na nic nedávala pozor. Jednou ztratila jednu ze svých krásných žlutých rukavic, ale mamince ztrátu zapřela. Při hledání rukavice se setkala s malým černým čarodějem. Rukavici jí dá jen pod podmínkou, že se matce k ztrátě přizná, jinak si pro ni o půlnoci přijde. Sally mamince nic neřekla. Ve dvanáct hodin uslyší „Sally, už jsem na prvním schodě“, a pak malý čaroděj napíná Sally tím, že pomalu hlásí každý z dvanácti schodů. Nakonec prolhanou Sally odnesl.

Pramen: Jan Vladislav: ProPánaKrále. Třicet strašidelných pohádek kočičího krále.

        V uvedeném svazku více či méně strašidelných, kratších i delších příběhů lze najít i pohádky pro malé děti.

O Petrovi a skřítcích

Petr byl při nočním návratu domů v pustém kraji náhle obklopen skřítky, s nimiž pak prožil dobrodružství. To ho nakonec přivedlo do sklepů pana starosty, kde byl nakonec přistižen, uvězněn a  odsouzen k oběšení, ale v poslední chvíli se objevili skřítci a odlétli s ním do Francie, kde už zůstal.

Pramen:  Jan Vladislav: ProPánaKrále.

            Tajemný svět irských kouzelných bytostí obývají i skřítci leprikóni, kteří nosí zelený oblek, pracují jako ševci a jsou také strážci zlata, jehož plný hrnec se nachází většinou „na konci duhy“. Jako správní skřítci pomáhají lidem čestným a trestají nečestné a chamtivé, většinou  na ně ušijí nějakou boudu.

Krejčík Tim

Krejčík Tim žil sám, celý den pilně pracoval, v poledne snědl  kus chleba s podmáslím a večer si uvařil večeři. Často ho navštěvoval přítel Phil, který byl  hudebníkem  na blízkém zámku, a občas Timovi přinesl zbytky jídla ze zámku, aby nemusel vařit. Přinesl také Timovi také zajímavou zprávu – blízko žije leprikón, a tak ho šel hledat. Tim odmítl pátrat, byl spokojen s tím, co má, ale jednoho dne cestou do města, kam šel nakoupit  látku, potkal leprikóna, a protože se k němu Tim zachoval hezky, nabídl mu leprikón odměnu. Ale Tim nechtěl zlato, skřítek mu tedy nabídl splnit přání – Tim si přál, aby nemusel vařit a měl vždy na stole večeři, na kterou dostal chuť. Přání se mu splnilo a i Phil uznal a vyzkoušel si sám na sobě, že to bylo rozumné přání, jídlo měli oba až do smrti, kdežto peníze by utratili a neměli by zase nic.

Pramen: Bairbre McCarthyová: Příběhy skřítků leprikónů přel. J. Emmerová, Albatros 2001    

Obsah