Středoškoláci

Napsal uživatel evamachkova dne Ne, 02/24/2019 - 19:39

Hloupý nebo chytrý?

Pruský král Bedřich Vilém I. měl gardu složenou z nadprůměrně vysokých vojáků. Na nábor poslal i do Čech. V Jindřichově Hradci na panství Černínů se našli hned tři vysocí mladíci. Celá akce se nelíbila hraběti a jeho správci, ale odmítnout nemohli. Dva z mladíků se vymluvili, do Pruska nechtěli, i když finanční nabídka byla velmi lákavá – pravidelný vysoký plat a 400 na ruku. Na nabídku přistoupil jen Vojta Tampír, nejstarší z osmi synů polního mistra, považovaný za hlupáka. Okamžitě dostal čtyři stovky, dostavit se měl další ráno. Máma mu napekla buchty a s nesouhlasem ho rodina poslala na cestu. Jen otec váhal, od syna dostal tři stovky, ani nevěděl určitě, co za ně koupí, ale bylo to pro něj jmění. Vojta odešel, ani se nerozloučil se svou Aničkou. Za tři dny pozdě večer někdo klepe na okno – Vojta zběhl, cestou domů se ho ujal správce panství, zaručil mu post polního mistra v kterési vesnici, i s Aničkou. Otec nad synem dlouho váhal, zda je hloupý nebo naopak chytrý jako Šalamoun.

Téma:  Ošidit nepřítele, obohatit se přitom na jeho úkor – je to hrdinský a chytrý kousek, nebo podvod? Co je chytrost, mazanost, inteligence…?

Pramen: Václav Kaplický:  Gardista krále pruského, in: Zlatá kniha historických příběhů II., sestavil J. P. Velkoborský, Albatros, Praha 1977

 

Vyšší princip

Podle skutečné události na gymnáziu v Příbrami. „Vyšší princip“ byl přezdívkou středoškolského učitele. Jednoho dne byli septimáni Havelka, Moučka a Ryšánek předvoláni do ředitelny před gestapáky byl červen 1942, Heydrichiáda. Večer místní rozhlas oznámil zastřelení všech tří studentů. Druhý den rádo se konala porada pedagogů. Profesor dějepisu navrhl napsat projev loajality státnímu tajemníkovi a Moravcovi., Starý učitel náboženství odmítl podepsat, bylo rozhodnuto, že třídní profesoři místo toho promluví ke studentům. Třídní septimy, "vyšší princip", promluvil „z hlediska vyššího principu mravního“ a skončil tím, že i on schvaluje atentát na Heydricha. Vražda na tyranu není zločinem.  Studenti na jeho počest všichni povstali. Viz též film 1960, režie Jiří Krejčík, hl. role Frant. Smolík

Téma:  Vražda tyrana není zločin, říká profesor. Je to tak a kdy ano, kdy ne, kdo je tyran?

Pramen: Jan Drda: Němá barikáda

 

Osudy knih

Dětství a studijní léta Františka Věka až po návrat do Dobrušky. Rámec příběhu: v sousedství Věkových žil starý Žalman, tajný evangelík. Jednou malý František pozoroval, jak vytahuje z úkrytu za trámem bibli a čte v ní, Žalman si ho všiml. Krátce na to mu byla bible úředně zabavena, a proto se domníval, že ho Věkovi udali. Pak se Věkovi odstěhovali jinam. František dobře zpíval, proto byl doporučen na studia do Prahy, jako zpěvák v klášterním sboru. Stal se pomocníkem mnicha, který měl na starost knihovnu, objevil tam „zakázané knihy“ a četl je. V té době zažil mj. návštěvu císaře Josefa II., který četné kláštery rušil a padlo to i na klášter, v němž František žil. Jemu císař zajistil dostudování. Knihovna kláštera byla zapečetěna a opat Františka požádal, aby se skrze obrovská kamna protáhl do knihovny a vynesl knihy, které potřebovali zachránit. Přitom si směl vzít, co chtěl, byly to ony zakázané knihy. Dostudoval, a když se chystal k návratu a vyzvedával si u ševce opravené boty, švec mu je zabalil do listu z bible, té Žalmanovy, švec mu ji ochotně dal. Vrácení bible Žalmana přesvědčilo, že se mýlil. Viz též záznam v Projektech dramatické výchovy pro středoškoláky.

Téma: Osudy knihy  a jejich paradoxy- zabavená rodinná bible končí jako balicí papír u ševce,  v klášterní knihovně jsou Libri prohibiti, ale císař učiní z celé knihovny zakázaný prostor. Zákazy a ničení knih jako projev a symbol totality v této zemi.-  Jiné téma: udavačství, podezření z udavačství, jeho příčiny, zásahy proti podezřelým lidem, disidentům.

Pramen: Alois Jirásek: F. L. Věk, díl 1, kapitola 1 – 9

 

Zimní král

Náchodský zámek, sídlo Salomeny Slavatové ze Smiřic, listopad 1620, Hejtman Straka z Nedabylic. Na zámek přijel Starkův syn se zprávou, že král Friedrich Falcký prchá do Polska a v Náchodě přenocuje. Hejtman Straka se snaží krále přesvědčit, aby zůstal a bojoval dál, král odmítá, ale slibuje, že se vrátí s armádou. Ráno s králem odjede i mladý Straka, zamilovaný do mladé německé dívky z doprovodu krále. Stařec se napůl zblázní, odejde ze zámku, který opustila i paní Salomena a odešla od emigrace. Straka pravidelně dojíždí na hranice  a  vyhlíží krále, ale marně. V roce 1624 sleduje odchod emigrantů do Polska. Krátce na to doraz k tvrzi houfec císařských jezdců, který tam chce přenocovat, Straka se zabarikáduje, ale oni se tam dostanou, tvrz vyrabují a podpálí, Straka v ní zahyne.

Téma: Vzdát boj nebo pokračovat? Kdy a za jakých okolností se rozhodovat atd. Situace krále, který byl cizí, s českými stavy měl jen stejné náboženství, pro něj osud Čech nic neznamenal – proti tomu lidé zde zakořenění. Problém jiných postojů otce a syna.

Pramen: Alois Jirásek: Zámecký hejtman, in: Zlatá kniha historických příběhů II., sestavil J. P. Velkoborský, Albatros, Praha 1977

Obsah