Mezi mytologií a hrdinskou epikou - Kalevala

Napsal uživatel evamachkova dne Út, 12/05/2017 - 13:59

Finský, resp. karelo-finský národní epos Kalevala spojuje prvky mytologické s hrdinskými. Je zvláštní také svým vznikem: během 30. – 40. let 19. století jej sestavil z textů lidové písně sběratel – amatér, finský lékař Elias Lönnrot. Byl přesvědčen, že původně existoval souvislý epický text, který se časem rozpadl do jednotlivých zpěvů, což se později ukázalo jako neopodstatněné. Vznikl rozsáhlý epos o 22.795 verších (v českém vydání z roku 2014 má kniha 1156 stránek a stojí 1.200 Kč) a dělí se na 50 run neboli zpěvů. Podle odhadu odborníků asi jednu třetinu textů tvoří doslovné záznamy lidového podání, ostatní text Lönnrot buď upravil, nebo dopsal, aby jednotlivé části tvořily souvislý celek. Na Kalevalu navázali Estonci příběhem Kalevův syn, ke Kalevale se hlásí i Karelové, národ žijící v Ruské federaci, a tedy i sovětská moc se pokoušela epos si přisvojit. Kalevala je jednou z nejdůležitějších finských kulturních památek, a dne 28. února každého roku se ve Finsku slaví Den Kalevaly.

            Do češtiny byla Kalevala přeložena novinářem a spisovatelem Josefem Holečkem (1853–1929), který se kvůli tomu naučil finsky. Jeho překlad, který se vydává dodnes, vyšel poprvé v roce 1897.

Stručně příběh Kalevaly: Iroi si česala zlaté vlasy a tři z nich spolkla, narodili se jí tři synové: nejstarší pěvec Vainämöinen, kovář Ilmarinen a pecivál Lemminkäinen.   Tři bratři se vypraví za nevěstou do Pohjoly, jeden na lodi, druhý v saních a třetí pěšky. Královna Louhi jim dá úkoly, jimiž si jeden z nich vyslouží její dceru Anni. Väinamöinen hledá a najde tři kouzelná slova, Ilmarinen vyková kouzelný mlýnek Sampo s trojím složením, z nichž  jedno mele mouku, druhé sůl a třetí zlato, Lemminkäinen se vydává do Tuonely (podsvětí), kde zahyne. Vainämöinen věnuje tři kouzelná slova bratrovi, aby dokázal vykovat Sampo, čímž získá nevěstu. Matka a Väinamöinen se vydají do Tuonely a vysvobodí nejmladšího bratra. Pohjola díky mlýnku žije v bohatství, ale bratři se pro něj vypraví, odnesou jej, jenže mlýnek se  utopí v moři. Královna Louhi za to sešle na Kalevalu svrab a neštovice, vlky a medvědy, sníh a mráz, ukradne měsíc a slunce. Tři bratři usilují o nápravu, až jim Žežulka prozradí, kde najdou slunce a měsíc, Louhi ho odmítá vydat, ale Lemminkäinen ji přelstí. Väinamöinen pak odchází do cizích krajů.

Převyprávění důležité části příběhu vyšlo v knize Hrdinové starých evropských báji pod názvy dvou na sebe navazujících příběhů -  O mlýnku Sampo a Nové kantele v zpracování Vladimír Hulpacha. Kalevalský kovář Ilmarinen kdysi vykoval pro severskou Pohjolu (Laponsko) zázračný mlýnek, který mele mouku. Mělo to být výkupné za nevěstu, ale tu nezískal. Jeho bratr pěvec Väinämöinen mu po létech navrhne, aby se pro mlýnek vydali. Ilmarinen, reprezentant řemeslné dovednosti, ukuje zázračný meč, po cestě najdou sosnový člun, Väinämöinen  kouzelnou písní svého kantele všechny Pohjolany uspí. Tři bohatýři společně vyprostí mlýnek a prchají s ním na lodi, ale Pohjolané se vzbudí hlasitým oslavným křikem a zpěvem Ahtiho. Louhi pomohou královna mlh Udutar a vládce mraků Ukkar. Nejdřív se utopí štičí kantele, loď hrdinové vyspraví, ale nakonec je přemůže pohjolská loď. Podaří se jim srazit Louhi do moře, ale ona přitom strhne i mlýnek Sampo. Bohatství světa je navždy pohřbeno v moři, ale Väinämöinenovi se podaří zachránit drobné kousky Sampa, které přinesou Finsku úrodu a bohatství, v Pohjole ale už navždy bude bída. Nakonec vytvoří Väinämöinen z břízy, dubových kolíčků a vlasů víly nové kantele, aby v zemi nechyběla píseň, tanec, radost. Odhodlaný, hrdinský boj o pozitivní hodnoty, tvůrčí práce a její přínos lidstvu v podobě hmotných statků, poskytujících obživu, symbolizovaných mlýnkem Sampo, ale i kultura, umění, statky duchovní, jež představuje kantele.

Jiné české převyprávění pro děti a dospívající je dílem Vladislava  Stanovského  a vyšlo jako samostatná knížka  pod názvem  O třech bratřích z Kalevaly a kouzelném mlýnku Sampo.  Stanovský shrnul celý příběh, byť ve stručné verzi,  a příběh je prokládán runami, které Väinamöinen zpívá o Kalevovi, zemi Kalevově, jeho synu Kullervovi.

            Dílo je obtížné nejen svou rozsáhlostí (Hulpachův výběr důležité části děje by využití značně usnadnil), ale popravdě řečeno i neobvyklými a složitými jmény hlavních hrdinů. Ale překonání této obtíže by přineslo značný zisk, zejména proto, že hrdinské, bojové a romantické dějové prvky jsou tu spojeny s tématem hodnoty a nezbytnosti  umění.

Obsah